Studentské spolky by mohla zastřešit společná unie

Studentské spolky a organizace se včera vzájemně představily v Jazz Tibet Clubu. Jejich počet na univerzitě aktuálně přesáhl dvě desítky, nejvíce v historii. Do budoucna by je mohla zastupovat vůči vedení univerzity společná unie.

„Byli bychom rádi, kdybychom měli studentské aktivity zmapované. A ony mezi sebou rovněž, protože vyvíjejí podobnou činnost a mohly by si být oporou a fungovat synergicky, místo aby si byly konkurencí,“ řekl publiku hned na počátku setkání prorektor Petr Bilík. Vedení univerzity chce studentským spolkům a organizacím poskytnout do budoucna systematickou pomoc. Důvodem je i jejich množství.

Jako na orloji

Prezentace osmnácti sdružení se v sále střídaly jako dělnická třída a pracující inteligence na olomouckém orloji. Osmnáct mluvčích představilo spolky a organizace, jejichž jsou členy. Společné jim byla organizace společenských setkání, sportovních akcí, adaptačních kurzů, filmových projekcí či grilování. Přesah mimo katedru či fakultu vykazovaly hlavně umělecky laděná či mediálně zaměřená sdružení od pěveckého sboru Ateneum po studentský časopis Helena v krabici nebo rádio UP Air. Ačkoliv se zástupci právnické Elsy, Japonského klubu nebo Spolku mediků nijak nevymezovali vůči ostatním fakultám, najít s nimi společnou řeč a zájmy asi nebude pro studenty jiných fakult jednoduché.

Samostatnou kapitolu by pak mohly tvořit mezinárodní spolky jako ESN (Erasmus Student Network), AIESEC (Association Internationale des Étudiants en Sciences Économiques et Commerciales) nebo ISHA (The International Students of History Association) a IFMSA (International Federation of Medical Students' Associations).

Trochu jiná nabídka

Jedna za druhou se střídaly prezentace, z nichž dvě podstatně vybočily z obecné rétoriky. Projev Zuzany Řezníčkové, ředitelky studentské rozhlasové stanice UP Air, která všem ostatním spolkům nabídla mediální prostor pro jejich pozvánky a ohlášené události, a především závěrečná prezentace What’s UP, což bylo dáno pořadím v abecedě, ale symboliku večera podstatně podtrhlo.

What’s UP jako otevřeného seskupení za rozvoj univerzitní komunity nabídlo ústy Jiřího Pavláska přemostění mezi vedením univerzity a studenty. A také pomocnou ruku všem studentům. „Pokud někdo chce něco dělat, ale neví co, nebo ví co, ale neví jak, tak může přijít za námi a my mu poskytneme veškerou podporu,“ řekl za What’s UP Pavlásek.

Nejlepší varianta: unie

Poslední slovo ale patřilo prorektoru Bilíkovi. Naznačil, že v horizontu týdnů či měsíců by pro studentské spolky mohl vzniknout jakýsi hub. Velká společná kancelář. „Buď s cirkulačním režimem, nebo pro jednu zastřešující platformu,“ naznačil Bilík. Tím položil základy pro vznik unie studentských spolků. Na jeho návrh okamžitě přistoupil Pavlásek, ale také Petr Holouš ze spolku StuArt.

„Přiznám se, že jsem nikdy nebyl příznivcem centralizace studentských organizací. Ovšem při této aktivitě a mnohosti tak možná nastává pravý čas,“ naznačil Bilík, čímž začal zjišťovat názory zástupců studentských spolků.

Těm udělil dobrou radu Ondřej Martínek z oddělení komunikace, který předestřel, že kolem studentských organizací se pohybuje třináct let. „Spolky napříč většiny fakult jsou oborové nebo zájmové, některé jsou mezinárodní, ale všichni máte společné to, že to děláte dobrovolně a proto, abyste něco zlepšili. Každá studentská organizace řeší plus minus stejné problémy a má stejné cíle, to vás spojuje. Speciální pedagogové i právníci si mohou vypomoct a spolupracovat.  Od řešení tisku po grafika nebo někoho, kdo vám udělá webovky,“ vysvětloval Martínek.

Podle Pavláska, který se za vznik unie postavil, by společná platforma měla hledat společný cíl a stanovisko. „Momentálně je unie spolků nejlepší možnou variantou vývoje, i když má svá úskalí,“ prohlásil student sociologie Pavlásek.