Simulovaný blackout otestoval univerzitní informační systém

Aktualizaci, údržbu i simulovaný blackout univerzitního informačního systému provedli během uplynulého sanitárního týdne odborníci Centra výpočetní techniky. Převedli také celouniverzitní ekonomicko-personální agendu na nový řídicí systém.

Opravy jsou naplánovány na období prázdnin už zhruba čtvrtým rokem. Cílem je minimalizovat výpadky univerzitního informačního systému ve školním roce. „Čas od času potřebujeme provést řadu servisních zásahů, které jsou spojeny s nutnými výpadky služeb. Akce, které kumulujeme do servisního týdne, bychom museli dělat průběžně a zbytečně zatěžovat studenty a zaměstnance univerzity během akademického roku,“ uvedl ředitel Centra výpočetní techniky František Zedník.

Aktualizace řídicích systémů

Opravy a aktualizace se týkaly zejména zajištění kompatibility nových aplikací s dosavadními systémy. „Základní operační systém řídicích počítačů v síti si lze představit jako Windows na běžném uživatelském PC. Jsou to aktivní prvky, které řídí síť, a jejich základní systém je nutno upgradovat a povýšit softwarové verze,“ vysvětlil Zedník.

Bylo například nutné vyměnit vlastní software přepínačů, které spojují uživatele s internetem a dalšími službami. „Stejně tak jsme museli modifikovat uložení diskových prostor pro jednotlivé služby tak, aby byly rychlejší. Výrobci dodávají stále nové prvky, a pokud bychom jednotlivé moduly neaktualizovali, aplikace by se zpomalily nebo ztratily kompatibilitu,“ upřesnil vedoucí oddělení počítačových sítí Petr Volák.

Údržbové akce je třeba také řádně otestovat a teprve potom vrátit do provozu. Nelze přitom vždy zaručit okamžitou stoprocentní úspěšnost. „Zjistíte například, že část aktualizovaného softwaru není ideální a musíte jít ještě o úroveň výš nebo naopak o krok zpět. Odpojení od služeb tedy nakonec netrvá plánované dvě hodiny, ale i čtyři,“ poznamenal Volák.

Blackout bez rizika

Servisní zásahy, které se v průběhu roku nashromáždily, se týkaly také úprav a posílení elektrických rozvodů, silových a optických obvodů i testování záloh. „Bylo například nutné ověřit fungování zdrojů napájecího napětí, u nichž provedly kontrolu objednané servisní organizace. Důležité bylo také zkontrolovat, jestli záložní zdroj při výpadku napětí skutečně udrží daný výkon všech serverů,“ vysvětlil vedoucí servisu a technického rozvoje Radovan Pleva.

V harmonogramu sanitárního týdne proto nechyběl ani simulovaný blackout, který umožnil otestovat hlavní záložní zdroj v budově na třídě Svobody 26 pro případ havarijního výpadku olomoucké elektrické sítě. „Vše jsme vypnuli a zkusili znovu nahodit. Současně jsme otestovali i probuzení systému a ověřili, že se tam nevyskytují žádné vady,“ uvedl Zedník.

Fungovala i návaznost motorgenerátoru, který generuje proud pro celou serverovnu. „Jsou tam uloženy všechny řídicí počítače kompletního univerzitního systému,“ dodal Zedník. Riziko odpojení elektřiny bylo přitom minimalizováno. „Po vypnutí proudu naskakuje motorgenerátor a pro překlenutí těch dvou tří minut slouží záložní zdroj napětí. Jeho kapacita je ale mnohem větší, protože funguje také jako záloha pro nepředvídatelné situace,“ doplnil Volák.

V Olomouci je řídicí systém pro šest vysokých škol

K novinkám letošního sanitárního týdne patřilo převedení celouniverzitní ekonomicko-personální agendy – zkráceně SAP – do nového řídicího centra. Je společné pro šest vysokých škol, které se rozhodly pro jeho zakoupení. Pro úložiště dat byla zvolena právě Olomouc.

„Před dvěma lety jsme na třídě Svobody 26 otevřeli datacentrum, kde pracují dvě oddělené serverovny. V případě devastace jedné z nich je druhá schopna převzít její řízení,“ připomněl Zedník. V datovém centru už „počítají“ Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, v příštím roce by měla být v Olomouci uložena jádra řídicího systému brněnského Vysokého učení technického a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.