Senioři očima studentů Univerzity Palackého v Olomouci

Za seniory považujeme osoby starší 65 let, které již většinou odešly z pracovního procesu do důchodu, ale i přesto spousta starších lidí žije nadále aktivním způsobem života. Dnešní společnost se bohužel nestaví k seniorům příliš pozitivně, ačkoliv je problematika stárnutí a s tím souvisejících změn v životě seniora často zmiňovaná a diskutovaná. Možným důvodem mohou být zavádějící zprávy z médií či jednostranné zkušenosti s vlastními prarodiči. U studentů to může být mnohdy také nekritické přejímání názorů rodičů, které jsou jim vštěpovány již od raného věku nebo názory a postoje od svých vrstevníků. Z těchto důvodů jsem se rozhodla zvolit si jako téma příspěvku „Senioři očima studentů Univerzity Palackého v Olomouci.“ 

Příspěvek obsahuje zjištění výzkumného šetření, kde bylo naším cílem analyzovat postoje, které studenti Univerzity Palackého v Olomouci zaujímají vůči seniorům a vychází z mnou zpracované bakalářské práce na uvedené téma.

Pro splnění cíle jsme použili kvantitativní výzkumnou metodu, konkrétně dotazníkové šetření. Dotazník byl distribuován elektronickou formou studentům Univerzity Palackého v Olomouci a celkem jsme získali 206 respondentů. Zaměřili jsme se na analyzování možných předsudků studentů vůči seniorům. Konkrétně na 5 základních oblastí předsudků, které jsou ve společnosti běžně prezentované a těmi jsou nemoc, pokles duševních schopností, impotence, deprese a izolace.
Z výzkumného šetření vyplynulo, že předsudky vůči seniorům zaujímá v oblasti nemoci 40 % studentů, v oblasti duševních schopností 30 %, v oblasti impotence 27 %, v oblasti deprese 39 % a v oblasti izolace 35% studentů.

Pro zmírnění tendence k ageismu u studentů by bylo dobré věnovat větší pozornost výuce gerontologie či gerontopsychologie, alespoň v základní míře, například v oblasti vývojové psychologie. Studentům chybí znalosti o běžném fyzio-psychologickém a sociálním průběhu stáří, což může být zapříčiněno i malým mezigeneračním kontaktem a tak se studenti setkávají spíše se stereotypy a mýty o stáří, které prezentuje dnešní společnost. Pozornost se věnuje spíše geriatrii a sociální patologii, což může studenty přivádět k předsudkům v oblasti zdraví a nemoci seniorů. 
Možností zlepšení by jistě mohl být i zvýšený rozvoj dobrovolnictví u seniorů a motivování studentů v rámci vybraných studijních předmětů k jejich zapojení. Pro pozitivní či reálný pohled na seniory je dobré, pokud již v rodině dochází k prezentování správného chování a předávání správných návyků v chování k seniorům ze strany rodičů, zejména, jedná-li se o jejich vlastní starší členy rodiny. Přispění by mohlo přinést i realizování různých kulturních akcí napříč generacemi. 

Celkově se tedy u studentů ukázalo zaujímání určitých ageisticky zabarvených postojů vůči seniorům, které jsou ale vždy v menší míře, než 50 %, tedy se projevili u méně, než poloviny respondentů. Ve sféře poklesu duševních schopností seniorů a možné izolace starších lidí od společnosti studenti prokázali pozitivně laděné postoje. Tedy nesouhlasí s výroky, které uvádí, že by se starší lidé dobrovolně izolovali od společnosti či byli společností izolováni a s tvrzením, že by s rostoucím věkem úměrně klesala inteligence starších lidí. Je tedy možné říci, že studenti Univerzity Palackého v Olomouci se ve vztahu ke starším lidem projevili PROSENIORSKY. 

Tereza Mitáčková
PED-SP, 3. ročník

Mgr. Dagmar Pitnerová, Ph.D.