RECENZE: Rej v Moravském divadle

Rej, divadelní hra Arthura Schnitzlera, která při svém prvním uvedení v roce 1920 přilákala kvůli obvinění ze šíření pornografie i policii, měla 8. března premiéru v Moravském divadle.

Deset postav z nejrůznějších společenských vrstev sjednocuje jedno. Intimní chvilky strávené s různými partnery, debaty předtím a poté.

Zpočátku bylo nejasné, jak si herci poradí s citlivějšími momenty a před prvním z nich bylo hlediště solidárně nervózní za ně. Režisér Vít Vencl ale problém taktně vyřešil zhasnutými světly.

Komedie se zpočátku zdá být spíše oddechovým dílkem, později si ovšem divák začíná uvědomovat snad až nepříjemné propojení s reálným životem. Schnitzler si dobře poradil s psychologií některých hrdinů, divák je veden sítí vznikajících a zanikajících vztahů, rozporuplností a protikladů jednotlivých osobností, s nimiž není těžké se ztotožnit. Jemná schematičnost některých úseků se jeví jako autorova snaha o podtržení naturalistického pohledu na citlivé otázky. Celou inscenaci příjemně osvěžuje řada situačních vtípků, svůj komediální talent skvěle projevila Klára Klepáčková v roli Zlatíčka. Jako poněkud psychopatický milenec jí výborně sekunduje Petr Kubes.

Zpočátku svižné představení se vinou absence hlubší zápletky stává v polovině mírně zdlouhavým, Vencl ale na závěr obsadil vynikající Terezu Richtrovou, která Rej opět rozproudí. Symbolické „Dobré jitro,“ jež si herci na závěr popřejí, působí jako vzkaz, že s dalším dnem všechno začíná znovu a že třeba právě dnešek bude výjimečný šťastným koncem.

Doporučuji divákům s nadhledem jako lehčí komedii, zamilovaným jako rozbíječ iluzí, čerstvě opuštěným jako určitou formu terapie s mottem „Všude je to stejné“.

Reprízy Reje jsou na programu Moravského divadla Olomouc 13., 25. a 26. března. V dubnu je Rej možné vidět 5., 8., 16. a 20.

(Autorka je studentkou žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.)