Průzkum: studenti jsou při hledání práce aktivnější

Studenti Univerzity Palackého přistupují zodpovědněji než dříve k hledání svého budoucího zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Průzkumu se zúčastnilo 2277 posluchačů všech osmi fakult, prezenční i kombinované formy studia. Dotazník s 25 otázkami vyplňovali na přelomu loňského a letošního roku. Některé otázky vycházely z předchozích dotazníkových šetření z let 2009 a 2008.

„Jednou z priorit průzkumu bylo získat přehled o tom, jaké kroky studenti zamýšlejí udělat po absolvování Univerzity Palackého. Zda chtějí pracovat, cestovat nebo pokračovat v dalším studiu, kdy a kde si chtějí začít hledat práci a jakou mají představu o nástupním platu. Ukázalo se, že studenti jsou aktivnější, cílevědomější, chtějí více pracovat,“ uvedl ředitel Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého Jiří Herinek.

Studenti míří do zaměstnání, ubylo zájemců o cestování

Po ukončení studia hodlá téměř polovina respondentů nastoupit do práce jako zaměstnanci. Odpověděla tak 46,2 procenta respondentů. Druhá nejpočetnější skupina (19,2 procenta) má o své budoucnosti nejasnou představu nebo ji nemá vůbec. Cestovat po světě a zdokonalovat znalosti cizího jazyka by po ukončení studia chtělo téměř 13 procent dotázaných a 10,2 procenta má zájem studovat další vysokou školu. Začít podnikat by chtělo přes sedm procent respondentů.

V porovnání s průzkumem z roku 2009 nastal nejvýznamnější pokles u studentů, kteří chtějí cestovat a zdokonalit jazyk. Tehdy jich bylo 23,5 procenta. Oproti předchozímu šetření se snížil o třetinu počet těch, kteří plánují dalším studium. „Z toho je možné vyvodit, že méně vysokoškoláků je ochotno svá studia prodlužovat, a oddalovat tak dobu, kdy se stanou výdělečně činnými,“ uvedla projektová manažerka Vědeckotechnického parku Silvie Polánková.

Zůstat v oboru, který na olomoucké univerzitě studovali, plánuje téměř 87 procent respondentů. Oproti předchozímu šetření je to o 3,5 procenta více. Setrvat v Olomouckém kraji po absolvování univerzity zamýšlí 43,3 procenta respondentů, nejčastěji jsou to posluchači přírodovědecké fakulty a fakulty zdravotnických věd.

Studenti si častěji přivydělávají brigádami

Z průzkumu také vyplývá, že vysokoškoláci si část peněz musí zajistit vlastními silami. Na brigády proto chodí skoro 83 procent dotázaných. Necelých 30 procent z nich k tomu vedou ekonomické důvody, přivýdělek je pro ně nutností. Oproti průzkumu z roku 2009 nejvíce přibylo studentů, pro něž sice není brigáda nutností, ale peníze z nich získané vítají.

Jako důležitou vnímají respondenti otázku hledání budoucího zaměstnání. Během studia si ho již našla zhruba pětina respondentů a 46,5 procenta budoucí uplatnění chce hledat již během studia. V roce 2009 chtělo začít hledat práci již během studia 33,1 procenta dotázaných. „K větší aktivitě mohla studenty vyburcovat ekonomická situace, zejména zvyšující se nezaměstnanost. S tím může souviset obava vysokoškoláků, zda se jako absolventi na trhu práce vůbec uplatní,“ uvedla Polánková. Souhlasí s tím i odborný garant průzkumu Martin Dolejš z katedry psychologie. „Například u nás na katedře se po budoucím místu pohlížejí studenti již od třetího ročníku. Pracovní trh je totiž nasycen a někde dokonce pracovních příležitostí ubývá,“ uvedl Dolejš.

Odlišná očekávání mají posluchači jednotlivých fakult v případě nástupní mzdy. Nejmenší platy očekávají studenti cyrilometodějské teologické fakulty, nejčastěji předpokládají mzdy do 15 tisíc, případně 22 tisíc korun. Naopak plat v rozmezí 22 až 30 tisíc korun nejčastěji očekávají posluchači přírodovědecké fakulty (42,2 procenta), lékařské (41,8 procenta) a právnické fakulty (39,5 procenta). V porovnání s předchozím šetřením jsou nároky na mzdu u studentů nižší.

Podnikání nejvíce láká studenty fakulty tělesné kultury

Více než polovina studentů se domnívá, že podnikání je náročnější než být zaměstnancem. Do jednoho roku po dokončení studia nicméně hodlá začít podnikat 13,14 procent respondentů. Dalších 28,1 procenta dotázaných tuto možnost připouští někdy v budoucnu. Do podnikání se nejvíce hrnou posluchači fakulty tělesné kultury, následují je kolegové z filozofické a právnické fakulty.

Vědeckotechnický park má pro začínající podnikatele službu Podnikatelský inkubátor, která pomáhá při rozjezdu podnikatelských aktivit. Sestává z bezplatných odborných konzultací a výhodného pronájmu podnikatelských prostor. „Těší mě, že na univerzitě roste více než dva a půl tisíce nových podnikatelů. Jsme připraveni jim poskytnout co nejlepší servis, aby se jejich podnikání rozjelo a bylo úspěšné,“ řekl Herinek. Zvýšit zájem o podnikání má i soutěž Podnikavá hlava, kterou letos Vědeckotechnický park pořádal čtvrtým rokem.