Prohlášení rektora Univerzity Palackého prof. Jaroslava Millera k ohlasu návštěv předních zahraničních vědců na UP

Rektor Jaroslav Miller.
Foto: Pavel Konečný
pondělí 9. června 2014, 21:48

Univerzita Palackého v Olomouci a její pracoviště dlouhodobě spolupracují se světovou vědeckou elitou. Řada jejích reprezentantů přijíždí do Olomouce jako naši hosté, často tak vůbec poprvé navštěvují Českou republiku. Jen za posledních pět měsíců se na UP představila například teoretička feminismu Laura Mulvey, mediální expert Denis McQuail, politolog Benjamin Barber, postmoderní historik Robert Rosenstone, astrofyzik Lawrence Krauss a lingvista Noam Chomsky. Dílo každého z nich se významně podílí na samých základech konkrétního oboru a jmenovaní patří k vůbec nejcitovanějším v globálním měřítku.

Za Univerzitu Palackého přitom považuji za žádoucí, aby byla akademická obec i česká veřejnost seznámena jak s odbornými názory, tak i s filozofií předních světových myslitelů, byť se často jedná o názory nekonformní. Schopnost odhlédnout od zavedených výkladů je ostatně jedním z hybných motorů vědy a společenského vývoje a jedině svobodná názorová konfrontace vede k nezbytné pluralitě, která je základem demokracie a nezbytným aspektem vědeckého pokroku.

Působení našich hostů však v médiích i na sociálních sítích nejednou vyvolalo útoky zpochybňující kompetentnost, či dokonce legitimitu zde vyslovených názorů, aniž byla vyhodnocena jejich věcná podstata či kontext.

Domnívám se, že je tak demonstrována především neznalost díla hostů Univerzity Palackého a neschopnost českého prostoru otevřeně diskutovat a pochopit jinou perspektivu, než na jakou jsme uvyklí.

Jsem našim špičkovým hostům vděčný za jejich odvahu vystoupit s kontroverzními tématy i za jejich pojetí vědce-intelektuála, jenž se angažuje mimo svůj obor rovněž ve veřejných otázkách.

Podotýkám, že každý ze jmenovaných svůj vědecký i společensko-kritický postoj formuluje zcela jinak a s řadou vyslovených názorů nemusím nutně souhlasit. Univerzita Palackého se však profiluje coby moderní vzdělávací instituce nabízející celou škálu názorového spektra.

Ohrazuji se vůči jakékoliv kritice zpochybňující legitimitu vystoupení na akademické půdě, a implicitně tak vedoucí k omezení akademických svobod a vzdělávání.

Za Univerzitu Palackého v Olomouci mohu slíbit, že budeme nadále místem, kam budou zvány, vítány a vyslechnuty elitní vědecké kapacity z celého světa, byť jsou jejich názory či výsledky vědecké práce kontroverzní.

Pevně věřím, že se budoucí polemiky budou odehrávat věcně, bez mediálních zkratek a rétorických vulgarizací. Jsme otevřenou univerzitou, kam může přijít diskutovat každý – nechybí-li mu slušnost a intelektuální kapacita.

prof. Jaroslav Miller v. r.


Komentáře

Michal Rusek
10-06-14 10:26
V prvé řadě je s podivem, že tato reakce pana rektora vůbec musela vzniknout. Diskuse na různá témata a svobodný prostor pro dialog bychom přece měli považovat za cosi samozřejmého. Bohužel tomu tak není a jistě by stálo za pozornost blíže se zajímat i MOTIVEM vzniku této tiskové zprávy.

Dále mě poněkud mrzí, že v textu se jednou vyskytlo (podle mého názoru vhodně) slovo nekonformní, ale hned dvakrát slovo kontroverzní, které přece jen dává větší možnost ke zpochybnění hosta a výklad, že jde o názory určitým způsobem až "pofidérní", připouští silněji. Doporučuji módní slovo "kontroverzní" příště omezit, protože je vztaženo k určité stupnici hodnot, na které ovšem není všeobecná shoda a zcela zbytečně nabádá ke kritice.

Nelze vyloučit že teprve budoucnost plně ocení význam díla Noama Chomského, historie ukazuje, že nejedna velká osobnost natolik předstihla svoji dobu, že za svého života nebyla pochopena. Tolik tedy k rozdílu mezi slovy "nekonformní" a "kontroverzní".

Noam Chomsky, jeho dílo a osobnost, přináší do české mediální kotliny neobvykle silný avšak velmi potřebný impuls.

Jeví se mi jako nanejvýš vhodné soustředit pozornost nejen na konkrétní obsah jeho díla (často hodnocený na ose pravice/levice, respektive kapitalismus/komunismus), ale zejména na MOTIVACI autorů, kteří jeho dílo pozorují a podle svého rozhledu následně i hodnotí. V tomto smyslu a pouze v tomto kontextu lze všechny reakce – zejména zde myslím negativní reakce – považovat za "přesné" a z vědeckého hlediska za přínosné, protože jen tak může myšlení pracovat s dostatečně velkým vzorkem dat.

Otázkou zůstává, zda by tato cenná data měla být vyhodnocována na katedře politologie, psychologie, žurnalistiky, historie, nebo lingvistiky (úmyslně pominu katedry na lékařské fakultě).

Bohužel MEDIÁLNÍ SITUACE v naší zemi je mnohem vážnější, než jsme ochotni připustit. Právě značná mediální (a nebál bych se toho slova) "zabedněnost" nebo snad spíše až "myšlenková prostota" je příčinou našeho celkového (nejen materiálního) zaostávání vůči předním zemím ve světě.

Chybí-li vskutku otevřený diskusní prostor, chybí-li elementární úcta nejen vůči partnerovi, ale též vůči světovým faktům, nastupuje-li místo hledání souvislostí a snahy věci vysvětlit cynická arogance a dehonestace oponenta, otevírá se velký prostor pro manipulaci veřejnosti a ideologickou předpojatost. (A nechci zde připomínat situaci ve 30. letech v Německu...)

Každé vysoké učení si musí považovat za čest zavčas alarmovat, pokud se historie znovu cyklicky dostává do blízkosti možnosti silných dějinných zvratů, kdy místo naslouchání a snahy pochopit (sebe navzájem) začne převládat (opět: kde je hlavní motivace?) fanatismus a zájem o silová řešení. Jsem rád, že moje olomoucká alma mater si tuto zásadní roli vůči společnosti uvědomuje a pozváním právě Noama Chomského ji naplňuje.

Problém vidím zejména v rétorice elit nebo "elit" (vyberte si), které v rámci svého zaslepeného a čím dál více stupňujícího se ideologického boje zcela válcují vědecky pokorné a odborné snahy o poctivou reflexi moderních dějin:

>>Přečetl jsem svého času jednu Chomského esej, u níž jsem si dohledal i jeho zdroje. Byla to depresivní, ducha ubíjející práce, Tolik předpojatosti, zlé vůle, lstivého zneužívání neinformovanosti předpokládaného čtenáře, totálního překroucení každé informace, záměrného, zlovolného ignorování kontextu, nekorektního srovnávání, a všechno ve službách předem daného, šokujícího a morální pobouření zaručujícího závěru.<<

Rázem je tu jazyk, který známe tak dobře třeba ze 70. let minulého století…

http://www.evropsky-rozhled.eu/noam-chomsky-v-olomouci-a-nove-nebezpeci-fanatismu/

A zde je odkaz na citovaný text na serveru Echo24: http://echo24.cz/a/wKhc8/at-sem-lide-jako-chomsky-nejezdi

(Poznámka: Bohužel Echo24 nemá s poctivou žurnalistikou nic společného, jeho smyslem je vychylovat veřejný diskurs určitým definovaným směrem.)
Michal Rusek
10-06-14 20:15
Pardon ještě za jednu krátkou repliku, ale nelze neuvést tento názor:

>>Podíváme-li se na návštěvu Noama Chomskyho, mediálního guru fanatického marxismu, levicového antisemitismu, obdivovatele totalit, muže nenávidějícího svobodnou společnost, muže až do úplné debility dovedené sebestřednosti, nemůže se člověk zbavit určitých myšlenek. Ty shrnul geniálně George Orwell, který pravil, že některé ideje jsou tak idiotské, že jim může uvěřit jen intelektuál.

To ovšem v případě pozvání Chomského na universitu do Olomouce neplatí jen pro duševního nacistu Chomského, ale i pro ty, kteří jej pozvali a pak mu s otevřenými ústy naslouchali a rozdávali mu medaile.<<

Těmito postřehy se blýskl pan Václav Vlk sen., a plné znění textu na blogu na Neviditelném psovi najdete zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-chomsky-vred-levicoveho-zapadniho-mysleni-ftg-/p_zahranici.aspx?c=A140607_150553_p_zahranici_wag
Michal Rusek
11-06-14 15:54
Návštěva profesora Noama Chomského je skutečný zásah do problému, který zde v ČR máme.

Dalším dokladem hloubky problému je geopolitický "odborník" psychiatr Cyril Höschl, který nejprve obecně sděluje, že znalost jednoho oboru nijak nezakládá expertní znalost v oboru jiném. A protože ani C. Höschl nemůže odmítnout Chomského jako světově uznávaného vědce lingvistu, přesto chce jeho vědomí Chomského odmítnout jako politologa.

Důležité je pochopit, proč k tomu dostalo Höschlovo myšlení pokyn. Zde je nutné pátrat po příčinách.

Všimněme si, že jako ani jako odborníka českého lokálního psychiatra pana C. Höschla – na rozdíl od světového lingvisty Chomského – nikdo nezná, přesto se i on velmi sebevědomě (!) považuje za vynikajícího experta v jiné oblasti, které navíc věnoval právě N. Chomsky zřejmě mnohem více času, než lingvistice, tedy geopolitice.

Chomsky napsal o světovém dění řadu knih, měl po světě řadu přednášek, jeho dílo je známé. Psychiatr Höschl se přesto tváří, že této oblasti rozumí mnohem lépe.

Jinými slovy, to, co sám kritizuje, ihned sám názorně ukazuje.

K Chomskému si pana Höschla poslechněte v audiu mezi 12:00 a 18:30 zde:

http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/psychiatr-cyril-hoschl-tvrdi-ze-iq-testy-vypovidaji-o-cloveku-pramalo--1361184

Ale pan Cyril Höschl je pouze další ukázkou, jak velmi se rozchází slova s realitou. Ale není vždy tak snadné ukázat ten rozpor, mezi slovy a realitou, jako ji lze ukázat právě u Cyrila Höschla.
Alma Králová
07-01-19 20:24
Michal Rusek ve svém zápalu při dehonestaci oponenta zamlčel, že C. Höschl byl několik let nejvyšším představitelem evropské psychiatrie (prezidentem Evropské psychiatrické asociace) a dokonce prezidentem Evropské federace lékařských akademií (viz www.hoschl.cz či Wikipedie) a přednášel mj. v Kanadě, Británii, USA, Rakousku a Dánsku. O takovém člověku napsat, že jde o "českého lokálního psychiatra", kterého "nikdo nezná" je buď nehoráznost nebo ignorance, která čtenáře jen utvrzuje v přesvědčení, že právě Hoschlovy názory budou asi ty validnější. Je to jako kdyby se o Tomáši Berdychovi napsalo, že je to jen český lokální tenista, kterého na rozdíl od Borga nikdo nezná.

Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.