„Práce letušky není na celý život“

Před dvěma lety by ji ještě nenapadlo, že bude denně cestovat do různých koutů světa – dnes je Kamila Kleskeňová letuškou. A svou práci miluje.

„Že se jednou stanu letuškou? O tom se mi ani nesnilo, i když mě jazyky a cestování vždy bavily,“ říká usměvavá třiadvacetiletá dívka. Původně studovala na Univerzitě Palackého ruštinu se zaměřením na hospodářsko-právní a turistickou oblast. Ve třetím ročníku se její nejlepší kamarádka stala letuškou a snažila se zlákat i Kamilu. „Jenomže škola a partner u mě byli na prvním místě,“ říká Kamila. Vztah se ale rozpadl, a když získala titul bakaláře, už jí nic nebránilo v tom, aby se svou kamarádku pokusila následovat.

I když se Kamila učila angličtinu od školky, přiznává, že nejvíce jí před pohovorem do společnosti pomohlo intenzivní sledování anglických seriálů bez titulků. Po úspěšném pohovoru už letěla do Dubaje, kde nyní žije poblíž největší budovy světa Burdž Chalífa. „V Dubaji mě čekal dvouměsíční training college rozdělený do několika sekcí. Pět dní v kuse jsem také absolvovala písemné a praktické zkoušky,“ vzpomíná.

„Každý rok nás ve dvou dnech a po jedenácti hodinách přezkouší. Musíme prokázat znalosti o boeingu, airbusu, zdravovědě, security and emergency a o vybavení. V praktické části zase musíme předvést, jak zvládáme krizové situace v simulátoru a první pomoc,“ vypráví Kamila. U letušek se ale nepodceňuje ani obrana, a proto probíhají security tréninky, na kterých si vyzkouší, jak zneškodnit agresivního pasažéra či jak přežít při havárii v džungli.

Přestože její letecká společnost létá do více než 130 zemí, nestává se, že by letěla na více míst jen jednou. Pouze v Singapuru už byla sedmkrát, ale to proto, že, jak sama říká, to město miluje a sama tam chtěla. A kromě Singapuru jsou její srdeční záležitostí New York, Itálie nebo například Kapské město v Jižní Africe. „Je to jedno z nejhezčích míst na světě, co jsem kdy viděla,“ říká o něm.

A co ji zaujalo na Dubaji? „Cizinci tam jsou hodně překvapení hlavně z přísných pravidel, co se týká zahalování těla i obličeje,“ uvedla Kamila. Mile ji překvapila bezpečnost. „Člověk se nemusí bát v noci sám na ulici,“ tvrdí. Zároveň ale popisuje i striktnost v období ramadánu, při kterém muslimové nejedí a nepijí od východu do západu slunce. Cizinci tento půst dodržovat nemusejí, ale platí pro ně zákaz jídla a pití na veřejnosti.

Je tomu už rok a dva měsíce, co Kamila pracuje jako letuška, a i když je to práce náročná, snaží se každý měsíc vracet za svými nejbližšími do Česka, především do rodného Přerova. „Nemůžu to ani nazvat prací. Myslím, že jsem si nemohla vybrat lépe. Nepovažuji to za práci na celý život. Ale dokud jsem mladá a bez závazků, je to ta nejlepší volba.“

Autorka je studentkou žurnalistiky.