Pevnost poznání vystavuje neobvyklé plovoucí objekty

V interaktivním muzeu vědy Univerzity Palackého je až do konce ledna vystaveno jedenáct plovoucí objektů, tzv. tensegritů. Autorem expozice v Pevnosti poznání je molekulární biolog a výtvarník Vladimír Vondrejs, který se vedle pedagogické činnosti na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá také výtvarně-vědeckým uměním.

Neobvyklá umělecká díla jsou vystavena v sekci Rozum v hrsti, která je zaměřena na matematicko-fyzikální exponáty. Modely byly umístěny právě v této expozici, protože autorova tvorba vychází ze synergické geometrie. U každého objektu je krátká textová anotace, která dílo popisuje. Návštěvníci uvidí například objekty nazvané Vání, Virus, Sobecký gen nebo Pulzující orgán.

Termín tensegrit vznikl spojením slov TENSional intEGRITY. „Označení tensegrity pochází od amerického architekta a myslitele Buckminstera Fullera, objevitele a propagátora nového principu staveb, jejichž integrita nezávisí na gravitaci, nýbrž na vnitřním napětí,“ vysvětlil Vladimír Vondrejs.

„Po setkání s panem docentem Vondrejsem jsem se pro tensegrity úplně nadchla. Velice mě tyto modely jednoduchých konstrukcí zaujaly. Je totiž až neuvěřitelné, že díky vnitřnímu napětí lze postavit během jednoho či dvou dnů např. koncertní haly, které udrží velké masy lidí. Je to pro mě úžasné zjištění a určitě stojí za to tuto výstavu zhlédnout,“ řekla Pavlína Krejčí, který je koordinátorkou sekce Rozum v hrsti.

Docent a vědecko-pedagogický pracovník Vladimír Vondrejs se narodil v roce 1937 v Praze. Vystudoval obor fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě UK a od roku 1960 na této fakultě také vyučoval. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zavedl výuku molekulární biologie. Jeho první tensegrity se objevily roku 1998 v areálu u pražské Galerie Vyšehrad. Od té doby je vědec představil na sedmdesáti výstavách v Česku i v zahraničí.