Opavští archeologové úspěšně bádají v Pustějově u Fulneku

Významné nálezy z období neolitu objevili v Pustějově u Fulneku archeologové z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Sekyrka, sekeromlat, část obytného domu či úlomky keramiky s výzdobou připomínající notovou osnovu – tyto i další předměty se skrývaly v zemi pustějovského pole.  

„Významným nálezem je broušená sekyrka. Je samozřejmě bez topůrka, malá a ulomená, ale takové artefakty se běžně nenacházejí,“ uvedla doktorandka z Ústavu archeologie Kateřina Papáková. Na pole na samém okraji Pustějova se spolu se svými kolegy vrátila už počtvrté a lokalita ji pokaždé něčím překvapí.

Tým archeologů je s letošními nálezy spokojený. „Objevili jsme mimo jiné část obytného domu. Šlo o dřevěné, sloupové, dlouhé stavby lidu s kulturou lineární keramiky z období neolitu,“ řekla Papáková.

Mezi nálezy se je také například zdánlivě obyčejný kámen, takzvaná těrka, pomocí které se drtilo obilí. Našly se i kamínky se zářezy, do nichž se upevňovala rybářská síť. Lidé u Pustějova totiž byli nejen zemědělci ale také rybáři a v nedaleké Odře lovili ryby.  

Loni na stejném místě archeologové Slezské univerzity učinili objev, který svým významem přesahoval hranice Česka. Zjistili, že u Pustějova na pravém břehu Odry bývalo pravěké překladiště kamene. Jeho chod a fungování lidé žijící zde v době 5200 let před Kristem zajišťovali jako velmi schopní logistici. Kamennou suť přiváželi pustou krajinou až od 150 kilometrů vzdáleného Krakova pravděpodobně po vodě s využitím Visly, Olše a Odry.

Opavští archeologové každým rokem navazují u Pustějova na sondy z předešlých let a snaží se odhalit, jak zdejší pravěké sídliště vypadalo celé. „Je to běh na dlouhou trať, třeba i na patnáct let,“ prohlásila Papáková, která výzkum v Pustějově a dalších lokalitách u Studénky považuje i v příštích letech za hlavní badatelský úkol.