Ombudsman v poločase rozpadu

Co senátor, to názor. Tak by se dala charakterizovat včerejší diskuse na akademickém senátu univerzity na téma Veřejný ochránce práv studentů. Přijaté usnesení nakonec požaduje, aby se k ombudsmanovi vyjádřily napřed fakultní senáty. Do konce listopadu.

Včerejšek byl dnem, kdy měl rektor senátorům předložit kroky ke zřízení funkce ombudsmana. „Zabýval jsem se tím z hlediska právního i obsahového. Pro zřízení takové funkce není v zákoně opora,“ uvedl rektor Miroslav Mašláň. Zároveň připomněl, že ombudsman by nemohl mít žádné rozhodovací pravomoci.

Podle rektora se za poslední tři roky vyskytly jen ojedinělé případy, které by bylo nutné řešit. Proto navrhl, aby byla funkce podobná ombudsmanovi zřízena na každé fakultě. „Měl by to být někdo blízký, koho studenti znají, na rektorátě o něm devadesát devět procent studentů nebude ani vědět,“ argumentoval Mašláň.

Jeden nebo devět ombudsmanů?

O vlastním ombudsmanovi uvažovala již filozofická fakulta. „Ale nebylo to vyjádření nesouhlasu s univerzitním ombudsmanem,“ připomněl senátor Tomáš Karger.

Následná diskuse přinesla různé úhly pohledu. Senátor Jaroslav Sovinský v ní poznamenal, že na zřízení ombudsmana není potřeba zákona. „Není to orgán, je to věc samosprávy univerzity,“ řekl Sovinský. Dokonce se vyskytly názory, že funkci ombudsmana by měl vykonávat „přidruženě“ někdo ze senátorů, že by tak mohl fungovat manažer studijního oboru, či že by bylo nejlepší ombudsmana vůbec nemít.

„Doporučil bych veřejného ochránce práv studentů mít. Původní verze, kdy se měl odosobnit, měla smysl. Protože když si student stěžuje, vyučující se navzájem znají a podporují se,“ prohlásil studentský senátor Josef Kaštil. Přidala se k němu senátorka Halina Kotíková. „Na fakultách by neměl smysl, tam by to vyznělo do ztracena nebo v neprospěch studenta,“ řekla Kotíková.

Docent Lubor Kysučan namítl, že i když se neděje systematické násilí na studentech, existují drobné křivdy, o kterých se nemluví. „Ombudsman jako instituce by působil i jako psychologická poradna,“ uvedl Kysučan.

Senátor Tomáš Parma nato požadoval analýzu nezbytnosti institutu veřejného ochránce práv studentů. „Že se student upejpá a nehájí si svoje práva, je to jeho problém,“ konstatoval Parma.

Podle rektora existují tři okruhy případných problémů, poplatky, neshoda s vyučujícím a osobní urážka. „Na většinu případů máme systém, jak problém řešit. Bojím se, že ombudsman bude zavalen zbytečnostmi,“ naznačil Mašláň. 

Poločas: ať se vyjádří fakulty

„Já to pořád vidím na diskusi na delší dobu, jde o smysluplnost,“ zarazila přijetí usnesení, které by ombudsmana smetlo ze stolu, senátorka Dagmar Riegrová. K usnesení dospěl senát až po diskusním příspěvku Aleše Jakubce. Navrhl, aby se fakulty vyjádřily, zda ombudsmana chtějí a zda na úrovni fakultní nebo univerzitní. „Ano, některé fakulty se již vyjádřily, ale k návrhu, který podal senátor Sojka, z něj bych nevycházel,“ poznamenal Jakubec.

Akademický senát Univerzity Palackého nakonec přijal usnesení, v němž žádá fakultní senáty o vyjádření k potřebě zřízení veřejného ochránce práv studentů na univerzitě či fakultách a o výčet problémů ohledně práv studentů, které by měl řešit. S termínem do 30. listopadu. Pro byli téměř všichni přítomní, jediný, kdo se zdržel hlasování, byl Kaštil.

Zřízení funkce ombudsmana na univerzitě navrhl na konci března senátor za studentskou kurii Petr Sojka. Po vzoru anglosaských univerzit. Požadoval pro něj kancelář, sekretariát, odpovídající reprezentativní plat a poměrně široké pravomoci. Někteří senátoři tvrdí, že právě Sojkovy nároky a způsob prezentace mohou být příčinou rezervovaného postoje ke zřízení institutu ombudsmana.