Odborníci z Masarykovy univerzity zkoumají nadané žáky s poruchami

Žáci s poruchami jako dyslexie nebo dysgrafie by nemuseli být ve škole nutně slabí. Až pět procent z nich může být mimořádně rozumově nadaných, tvrdí odborníci z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde se problematikou takovýchto žáků dlouhodobě zabývají.

Jde o takzvanou dvojí výjimečnost, při níž může mít žák například poruchu učení a zároveň vysokou inteligenci. Špatná zpráva je, že téměř u poloviny dětí se jejich nadání neodhalí, a proto nedostanou příležitost své schopnosti rozvíjet.

„Mnohé z chytrých dětí mají kvůli dyslexii nebo dysortografii či jiné poruše problém naučit se násobilku nebo vyřešit jednoduchý matematický příklad, přitom mají ale výborné logické myšlení a jsou schopny zvládnout obtížné úkoly,“ upřesnila za institut Šárka Portešová.

Vědci se nyní zaměřují na čtyři desítky adolescentů, u kterých se tato dvojí výjimečnost projevuje. Většina z nich své nadání objevila až na vysoké škole, kde poprvé dostali příležitost rozvíjet se. Jejich výsledky ze základních škol ovšem byly slabé. Důvodem je systém, kterým se museli učit a který nijak nepřispívá k individuálnímu rozvoji.

„Tento stav vnímáme jako nepříznivý nejen pro samotné žáky, ale i pro celou naši společnost,“ upozornila Portešová.

Právě na toto téma se zaměří mezinárodní konference Svět nadání, která se uskuteční 9. října v Brně. Diskutovat zde budou odborníci, učitelé a školní psychologové. Speciálním hostem je celosvětově uznávaný badatel Steven Pfeiffer z Floridské státní univerzity.