Nový způsob léčby mozkových nádorů zkoumají vědci Univerzity Karlovy

Nejzhoubnějším typem nádoru mozku glioblastomem se zabývali vědci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zaměřili se především na takzvané melouchařící molekuly, které mají právě na nádory zásadní vliv. Nalezení způsobu, jak je ovládat, by znamenalo v oblasti nádorů značný medicínský pokrok.

Název „melouchařící“ vychází z typické vlastnosti, kdy stejná molekula může v různých buňkách za různých okolností plnit jiný úkol. Melouchařící molekuly mají vliv například na rychlost růstu nádoru, komunikaci mezi nádorovými a nenádorovými buňkami, rozvoj krevního zásobení nádoru a také na jeho schopnost prorůstat do svého okolí.

Molekuly ale mohou pro člověka působit i příznivě, například v různých orgánech, imunitním systému nebo procesech hojení. Pro hledání možností, jak je využít ve prospěch nemocných, je proto nezbytné potlačit funkce, které vedou ke vzniku a růstu nádoru, ale nepoškodit přitom ty užitečné.

 „Předpokládáme, že když najdeme a ověříme způsob, jak aktivitu těchto molekul cíleně regulovat, případně na ně specificky zaměřit nosiče protinádorových léčiv, mohli bychom tyto nové poznatky využít pro léčbu zhoubných mozkových nádorů,“ vysvětlil vedoucí vědeckého týmu a děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.

S diagnózou mozkového nádoru každoročně přibývá asi 700 nových pacientů a zhruba u poloviny jde o nejčastěji se vyskytující a nejzhoubnější formu – glioblastom. Prognóza pacientů s tímto nádorem je velmi špatná.

„Délka přežití se počítá na měsíce a ani v posledních letech se téměř nezměnila. Z toho je zjevné, že dosud nemáme správný cíl a koncepci léčby a že budeme-li stále opakovat léčebný postup podle stejného vzorce, režimu a organizace, opět dostaneme neuspokojivý výsledek,“ dodává Šedo.