Novinka univerzitního vydavatelství – Kronika nová o národu tureckém

V době nedožitých 85. narozenin literárního historika a bohemisty Eduarda Petrů vydalo univerzitní nakladatelství dílo, na němž Petrů v 90. letech minulého století pracoval. Novodobé vydání Löwenklauovy Kroniky nové o národu tureckém, připravené Janou Kolářovou a Terezou Kohoutovou, vychází z edice Petrů.

Publikace je doplněna pasážemi, které Petrů do své edice nezahrnul. „Editovány jsou též marginálie, jimiž je vybaven český tisk kroniky z roku 1594,“ podotkl mluvčí vydavatelství Jiří Fiala.

Počátkem 90. let minulého století připravil Petrů k vydání, bohužel nerealizovanému, dobový český překlad latinského spisu německého právníka, historika a znalce řečtiny Johanna Löwenklaua (1533–1593) Historiae Musulmanae Turcorum de monumentis ipsorum exscriptae11. VIII (Frankfurt n. M. 1591), vydaného též v němčině pod titulem Hansen Löwenklau’s Neue Chronika türkischer Nation (Frankfurt n. M. 1590, 1595). Od října 1584 do dubna 1585 pobýval Löwenklau jako člen diplomatické mise Jindřicha z Lichtensteina v Istanbulu, poté cestoval po Itálii, Německu, poznal i Moravu jako společník Karla staršího ze Žerotína v Náměšti nad Oslavou.

Český překlad Löwenklauova spisu pořídil s názvem Kronika nová o národu tureckém humanista a literát Jan Kocín z Kocinétu (1543–1610), vydán byl v pražské tiskárně Daniela Adama z Veleslavína (1546–1599), jenž se na Kocínově překladu podílel, roku 1594. V prvním díle kroniky se píše o historii Osmanské říše od jejího vzniku do r. 1550. „Autor zde překládá a komentuje turecké anály. Ve druhém díle kroniky, zahrnujícím léta 1550 až 1592, se Löwenklau opírá o vlastní zkušenosti z pobytu v Orientu. Kocín a Adam z Veleslavína připojili k oběma dílům kroniky obsáhlé předmluvy, v nichž poukazují na význam Löwenklauova spisu pro české prostředí,“ uvedl Fiala.

Podle Petrů bylo české tlumočení Löwenklauova spisu pořízeno „mimořádně živým a ještě dnes srozumitelným jazykem“. Považoval je za dílo, které je dokladem vysoké úrovně naukové a publicistické literatury v Čechách konce 16. století a které dokresluje pohled na postavení Čech v evropské kultuře pod Bílou horou.

Eduard Petrů, který by se 16. prosince dožil pětaosmdesátin, působil od roku 1964 na Katedře bohemistiky a slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého se specializací na dějiny starší české literatury a teorii literatury. V roce 1986 byl jmenován profesorem pro obory dějiny české literatury a teorie literatury, v letech 1989–1994 byl vedoucím katedry bohemistiky. V období let 1993–1996 zastával funkci proděkana pro vědeckobadatelskou činnost filozofické fakulty a v letech 2005–2006 byl členem katedry jako emeritní profesor.