Největší obraz svatého Václava našel po 160 letech azyl v Opavě

Šťastný konec příběhu největšího obrazu svatého Václava, který v roce 1844 namaloval vídeňský malíř Anton Petter, společně „dopsali“ olomoucké arcibiskupství, Muzeum umění Olomouc a město Opava. Více než osm metrů vysoké a pět metrů široké plátno, které mělo původně být ozdobou olomoucké katedrály svatého Václava, bylo 160 let na půdě Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Restaurovaný obraz bude veřejnosti představen 6. září při Národním zahájení Dnů evropského dědictví v opavském kostele sv. Václava.

Chyběla svatozář

Dílo si v roce 1838 objednal u tehdy proslulého vídeňského malíře Antona Pettera olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh. Obraz s výjevem vraždy svatého Václava měl být dominantou hlavního oltáře olomouckého dómu. Když ale malíř svou práci po šesti letech dokončil, arcibiskup s ní byl nespokojený. Důrazně odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí a upozorňoval na chybějící svatozář svatého Václava.

Obří plátno o rozměrech 850x510 centimetrů nechal nakonec svinout na válec a přestěhovat na půdu kroměřížského zámku. Tam zůstalo až do roku 2011, kdy arcibiskup Jan Graubner vyzval odborníky z olomouckého Muzea umění k posouzení stavu malby.

Záchranná sbírka

Poprvé nechal obraz rozvinout v roce 1921 tehdejší archivář Antonín Breitenbacher. Po zjištění stavu se ale přestěhoval zpět na půdu, kde zůstal až do počátku roku 2011. „Stejně jako archivář Breitenbacher i my jsme měli problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné Petterovo velkorozměrné plátno rozvinout,“ vzpomněl historik umění Ondřej Zatloukal. Největší obraz svatého Václava přitom podle něj vzbudil velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil renomovaný pražský historik umění Ivo Hlobil, to, co bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní a vedlo nakonec k jeho přestěhování na zámeckou půdu, se dnes naopak jeví jako projev malířovy originality.

Vzhledem k finanční náročnosti restaurování poškozeného díla hledalo arcibiskupství partnera. Toho našla ve společnosti Vítkovice Machinery Group, s níž je dílo historicky spojeno. Zakladatelem podniku byl totiž arcibiskup olomoucký, arcivévoda Rudolf Jan. Společnost obraz vystavila v multifunkční hale Gong v Dolních Vítkovicích a poskytla na jeho záchranu téměř půl milionu korun. Na zbývajících potřebných 600 tisíc vyhlásila veřejnou sbírku, která byla úspěšná.  Monumentální plátno poté restaurovali v dílně manželů Šárky a Petra Bergerových v Písečné u Žamberka.

Na umístění díla v kostele sv. Václava v Opavě se dohodli zástupci města a arcibiskupství již při výstavě v Gongu. Odsvěcený kostel spravuje Opavská kulturní organizace a slouží pro pořádání kulturních akcí. Olomoucké arcibiskupství zapůjčilo obraz Opavě na deset let.