Matěj Dostálek z Pevnosti poznání se inspiroval v Londýně, jak dál popularizovat vědu

Spolu se šesti kolegy z českých muzeí, science center a médií jsem se na základě pozvání Ministerstva zahraničí Velké Británie stal součástí izraelsko-české delegace, která dostala příležitost nahlédnout do zákulisí úspěchu britské vědecké komunikace a popularizace.

Za Českou republiku měli možnost navštívit klíčové organizace a instituce, jejichž cílem je podnítit zájem veřejnosti o výzkum, přírodní historii, techniku i technologie a šířit slávu (především) britské vědy, například generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr, Ondřej Dostál z Mendelova muzea nebo Petr Desenský z IQlandie. Unikátního exkurzu se zúčastnil také moderátor pořadu Hyde Park Civilizace a čerstvý laureát ceny AV ČR za popularizaci vědy Daniel Stach. Mezi kolegy z izraelské strany pak byli nejen představitelé muzeí, science center, univerzit a jejich komunikačních oddělení, ale také významné osobnosti vědy a výzkumu v čele s prof. Davidem Harelem - místopředsedou Izraelské akademie věd a klasického vzdělávání.

Napojení vědeckých muzeí na výzkum je běžnou praxí

Nabitému týdennímu programu dominovaly návštěvy dvou páteřních institucí svého druhu, které sídlí v těsném sousedství v londýnské čtvrti Jižní Kensington: Science Museum London a Natural History Museum. Mimo návštěv v expozičních částech jsme se zároveň setkali s výkonnými manažery, koordinátory programu a kurátory expozic. V Science Museum nás vedení podrobně seznámilo s chodem muzea včetně jeho financování, organizace i budoucí vizích. Imponovala jednoznačně čísla: muzeum navštíví přes 3 miliony návštěvníků ročně, roční náklady se pohybují mezi 30-40 miliony liber šterlinků, což je důsledek faktu, že hlavní expoziční části jsou zdarma. Investice přitom dosahují astronomických rozměrů; u nové expozice Cosmonauts se jednalo o miliony liber. Jak nám bylo řečeno kurátory: „Přeprava lunochodu z Ruské federace nepatří mezi nejlevnější záležitosti.“ 

Zdarma přístupná je i většina galerií v Natural History Museum. Zde jsme měli možnost nahlédnout do připravované expozice virtuální reality, jejíž součástí bude originální přírodopisný obsah, kterému dodá hlas legenda popularizace vědy Sir David Attenborough. Velkou inspirací pro všechny účastníky byla prezentace aktivit v oblasti „citizen science”. Edukační programy, při kterých výzkumníci muzea využívají účastníky pro sběr dat, jsou jednoznačným trendem, které účinnou formou participace propojují veřejnost se světem vědy. Důležitost napojení obsahu muzeí na výzkum vyzdvihoval na následné neformální večeři i ředitel Přírodopisného muzea při univerzitě v Oxfordu profesor Paul Smith.

Britská média i veřejnost věda zajímá

Právě setkávání se se zajímavými lidmi a osobnostmi ve formálním i neformálním prostředí: to byla zásadní část našeho týdenního programu, který nesl oficiální název „Innovative Science Engagement: Science With and For Society”. Setkali jsme se tak například se zástupci Royal Society, Wellcome Trustu, prezidentem asociace vědeckých novinářů, pracovníky komunikačního oddělení Imperial College i hvězdou současné popularizace - oxfordským profesorem matematiky, který je zároveň moderátorem televizních i rozhlasových populárně vědeckých pořadů - Marcusem du Sautoy. Ten pro nás měl připravenou přibližně hodinovou přednášku.  „Že má někdo talent na matematiku, jako třeba na hraní na housle, je obecně rozšířený předsudek. Klíčovým problémem je způsob, jakým matematiku učíme. A přitom by stačilo tak málo; například umožnit přizpůsobit tempo výuky určitým skupinám studentů,” komentoval Marcus problém, který je shodný snad ve všech částech světa. 

Nezanedbatelným přínosem bylo i setkání s vedoucí Science Media Centra, které zprostředkovává kontakt mezi vědci a novináři. „Nejrušnější jsou aféry typu Fukušima nebo teď aktuálně virus zika, to telefony nepřestávají zvonit. Obrovsky však táhnou i výzkumy související s rakovinou,” přibližovala Fionna Fox a dodala zarážející poznatek: „Že novináře už dnes nezajímají tiskové konference, je mýtus. Jsou však kladeny vysoké požadavky na čas. Naše obrovská výhoda je, že se nacházíme v centru Londýna, deset minut od redakcí všech hlavních médií.”

Z celého inspirativního výjezdu mě nepřekvapila obrovská poptávka médií a veřejnosti po vědeckých tématech, výše finančních prostředků, se kterými tyto instituce operují, ani vysoká kvalitativní úroveň jejich výstupů. Fascinovala mě především symbióza, ve které pracují organizační a komunikační jednotky s vědci. Celá vědecká komunikace a popularizace je totiž primárně o propojování lidí.

Velké poděkování patří především Dr. Otakaru Fojtovi, vědeckému atašé Britské ambasády v ČR a místopředsedovi Správní rady UP, který inspirativní návštěvu Británie inicioval a zorganizoval.

Matěj Dostálek

vedoucí Centra popularizace vědy a výzkumu Přírodovědecké fakulty UP