Mašláň i Miller představili své rektorské vize

Kandidáti na rektora profesoři Miroslav Mašláň a Jaroslav Miller dnes seznámili akademickou obec s tím, jak hodlají vést univerzitu v příštích čtyřech letech. Oba kladou důraz na internacionalizaci univerzity, podporu vědy či zkvalitnění výuky. Vyslovili se také pro užší spolupráci s městem a krajem i posílení role univerzity ve společnosti.

Dosavadní rektor hodlá navázat na své dosavadní čtyřleté působení v čele univerzity. Svoje vize uvedl mottem Chci univerzitu, jejíž prosperita je mou srdeční záležitostí, vést i v příštích čtyřech letech. Jako základní pilíře rozvoje univerzity zvolil vynikající výzkum, internacionalizaci a inovace. „Univerzita má dobře nastartováno k tomu stát se vědeckou univerzitou. Nelze ji řídit klasickým manažerským způsobem. Musí produkovat nové myšlenky a znalosti, což musí udělat dělníci vědy, tedy profesoři a docenti,“ uvedl Mašláň.

Jeho protikandidát předložil plán Moderní a dynamické univerzity pro 21. století. Ve svém vystoupení se zaměřil na definici některých současných problémů a navrhl jejich možné řešení. „Univerzita bude v příštích letech procházet obdobím nejistoty vyvolaným změnou vnějších podmínek. K nim patří implementace novely vysokoškolského zákona, pokud bude přijata, adaptace na nový systém hodnocení vědy, příprava na nové programovací období i dramatický pokles tradičních studentů,“ upozornil Miller.

Programy mají řadu průniků

Oba kandidáti považují za jeden z nejdůležitějších úkolů internacionalizaci univerzity. Mašláň požaduje například internacionalizaci výzkumných laboratoří a badatelen, kde se mají pozice obsazovat na základě mezinárodních konkurzů. Univerzitní pracoviště by se měla ještě více zapojovat do mezinárodních výzkumných programů. Miller navrhuje koncept středoevropské univerzity, mimo jiné volá po zvýšení počtu zahraničních studentů. „Nejde prioritně o to, abychom se tvářili světově a univerzita měla ze zahraničních studentů finanční prospěch, ale touto cestou k nám můžeme přilákat ty nejlepší mozky, což je příslib do budoucna,“ uvedl Miller.

Diskuze o školném i vědeckých centrech

V diskuzi kandidáti odpovídali na dotazy ohledně případných změn v univerzitním informačním systému, postavení excelentních vědeckých center či školného.

„Z ekonomického pohledu nemá školné pro univerzitu význam. Jsem člověk silného sociálního založení, takže jsem proti školnému. Na druhé straně ale bohužel zkušenosti s některými studenty ukazují, že určitý poplatek by nebyl na škodu, aby byli studenti zodpovědnější,“ uvedl Mašláň. Určitou míru finanční spoluúčasti si dokáže představit i Miller. „Ne proto, aby byla univerzita bohatší, ale aby vznikla silnější vazba mezi studentem a univerzitou,“ vysvětlil Miller.

V případě informačního systému, který je akademiky opakovaně kritizovaný, nabízí Miller možnost spolupráce s Masarykovou univerzitou při vývoji nového systému. Podle Mašláně se jedná o složitý problém, který závisí mimo jiné i na množství investovaných peněz. Excelentní vědecká centra by podle obou kandidátů měla zůstat i nadále provázána s katedrami, aby byla zachována kvalita vzdělávání i výzkumu.

Rektora pro příští čtyři roky bude akademický senát, jenž má 24 členů, volit 16. října. O tom, zda jím bude fyzik, či historik, rozhodne nejméně 13 potřebných hlasů.

VIDEO: