Majálesový král Marek Eben: Kdyby mě lidé viděli tančit balet, počůrali by se smíchy

Králem letošního Olomouckého Majálesu bude ve středu 4. května ve 13 hodin na Horním náměstí korunován herec, moderátor, hudební skladatel, zpěvák a písničkář Marek Eben! A protože je Marek Eben neodmyslitelně spjat se svou první filmovou rolí v seriálu Kamarádi (1969), kde ztvárnil postavu náctiletého školáka Válečka, zeptali jsme se jej hlavně na to, jak vzpomíná na svá školní léta a jestli někdy schytal i nějakou tu poznámku.

Jak vzpomínáte na školní léta? Máte nějakou nezapomenutelnou příhodu?

Upřímně, vzpomínám daleko raději na konzervatoř než na základku. Není divu, nešla mi matika, fyzika, chemie a na konzervatoři se nic z toho neučilo. Navíc to tam mělo úplně jiného ducha, připadal jsem si jako v Americe. Třeba pan profesor Digrin, který učil dějiny divadla a byl velkou kapacitou třeba na italskou dramatiku, tak ten během hodiny dělal jen dvě věci – buď si nacpával cigaretu, nebo ji kouřil. A zapálit si na jeho hodinách mohli i studenti, to je dnes něco naprosto nepředstavitelného.

Byl jste nějak ovlivněn k volbě předmětu studia? Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

Vždycky jsem věděl, že bych chtěl dělat něco mezi divadlem a muzikou a k mé velké radosti se mi splnilo obojí. Když mi bylo tak dvanáct, chtěl jsem ovšem být rockovým kytaristou, což se mi teda nepovedlo.

Jaký byl váš nejoblíbenější předmět a který jste naopak neměl rád?

Na základce jsem byl zoufalý z té matiky, fyziky a chemie, docela mě bavil dějepis. Na konzervatoři potom čeština a všechny ty fajnové předměty jako melodram, šanson, piano, kytara, v těch jsem se cítil daleko víc doma. Ale měli jsme taky rok klasický balet. Myslím, že kdyby mě tehdy někdo natočil, dnes by se diváci asi počůrali smíchy.

A co poznámka, dostal jste nějakou? Za co?

Každou chvíli jsem nějakou chytil, tedy, opět na základce, na konzervatoři jsem byl absurdně vzorný. Na základce jsem ale platil za mírného průšviháře se třemi až čtyřmi trojkami na vysvědčení. Pamatuji si, jak jsem měl v sešitě od učitelky podtrženou nějakou větu červeně a za ní stálo: Neuvěřitelné formulace!

Účastnil jste se nějakého majálesového průvodu?

Za mého mládí majálesy jako dnes nebyly, to je komunisti stihli zakázat. V průvodu jsme chodit museli, ale v tom prvomájovém, stavovská čest každého studenta byla zdejchnout se co nejdřív, takže mohu s hrdostí říct, že jsem nikdy nedošel k tribuně. Až když jsem byl státní zaměstnanec v divadle na Kladně, tam jsme museli ještě s jedním kolegou nést transparent, protože jsme byli nejmladší. A to bych nikdy nevěřil, když do takového transparentu foukne, co to s vámi udělá. A protože tuším, že na něm stálo něco jako „Divadlo Jaroslava Průchy zdraví slavné májové dny“, tak to víte, to mělo dobře přes tři metry, s tím by se dalo surfovat.

Jaké bylo vaše oblíbené studentské jídlo. Měl jste nějaké?

Vlastně ne, protože jak základka, tak konzervatoř byly kousek od domova, takže jsem nechodil do školní jídelny a ani těch studentských hospod jsem si moc neužil. Ale když jsem chodil jako kluk do Dismanova rozhlasového souboru, dávali jsme si v kantýně v rádiu za dvacetník chleba s hořčicí a přišlo nám to úplně skvělé.

Přiznám se, že si bez vás taneční soutěž StarDance už ani neumím představit. Uvidí vás diváci i v dalším ročníku?

To mohu potvrdit. StarDance uvádím moc rád. V dnešní době je skoro zázrak vidět na obrazovce nějakou krásu a ten tanec, když to někomu jde, fakt krásný to je. Obdivuji soutěžící, ale taky kapelu, vždycky se těším na ty neskutečné taneční kostýmy a taky na Terezu Kostkovou, která je výtečná moderátorská partnerka.

Za svou kariéru jste účinkoval v mnoha pohádkách. Na jaké natáčení vzpomínáte nejraději a proč?

Určitě na Líného Honzu, protože to byla jediná příležitost zahrát si s paní Danou Medřickou. Úžasná herečka, to jsem jen koukal.

Máte už zkušenost s kralováním? Jaký budete majálesový král? Minulý panovník byl přes sport, teď to vidím spíš kulturněji…

Zatím jsem žádného krále nehrál, takže to pro mne bude nová zkušenost. Jsem zvědav, co to se mnou udělá, třeba si pořídím nějakého tiskového mluvčího, aby mi hledal články, to je prý teď v módě.

Celý rozhovor s Markem Ebenem si můžete přečíst ZDE.