Lidská DNA je kniha, co se nedá číst

Posezení s vědci na Science Café včera premiérově hostila kavárna Mezi Světy. Z přednášky profesora Václava Pačese z Akademie věd České republiky si přítomní mimo jiné odnesli domácí úkol – výlet do Brna. 

„Je to povinnost všech studentů. Starobrněnský augustiniánský klášter je jedinou mekkou české vědy, zde se zrodila moderní biologie,“ zahájil Pačes své povídání nazvané Genetika současnosti a budoucnosti připomínkou práce Johanna Gregora Mendela, který ve zmíněném klášteře působil.

Od objevitele základních zákonů dědičnosti přešel Pačes k aktuálním poznatkům vědy, a protože čas v novém prostředí plynul rychleji než obvykle, jen letmo nastínil možnou budoucnost genetiky.

Jako bakterie

„Člověk má stejně genů jako nějaký bezobratlý organismus, spoustu genů například máme společných s bakteriemi, což ukazuje na nějakého společného vývojového předka. U bakterií a virů je ovšem dědičná informace uchovávána velmi ekonomicky, kdežto u člověka jsou pouhá dvě procenta DNA funkční, 98 procent nic neznamená, nic nekóduje. Je to jako kniha, která se vlastně nedá moc číst,“ představil profesor výsledky genetických výzkumů.

Malá část této „zbytečné“ DNA jsou přitom pozůstatky virů, které organismus člověka a jeho lidoopího předka kdysi infikovaly a které jsou onkogenní (nádorotvorné), a mohou tak činit zdravotní problémy. Oblast genomu, jež činí lidi lidmi a odlišuje je od jiných organismů, ovšem vědci zatím neodhalili. 

Čip s varováním

Budoucnost molekulární genetiky vidí Pačes mimo jiné v personalizované medicíně a dalších aplikacích běžného života. „Existují vize, že v budoucnosti maminka po porodu dostane ke svému novorozenci disk nebo čip, kde bude nahrána dědičná informace s varováním, že nějaký určitý gen má mutaci, a je tedy nutné dítě usměrňovat, protože třeba bude mít sklony k obezitě,“ nastínil jednu z možností vývoje disciplíny.

Sedm desítek posluchačů v útulném, leč zaplněném prostředí kavárny Mezi Světy samozřejmě nemohlo člena Akademie věd jen tak nechat odejít. Následující diskuse se letmo dotkla i etických problémů spojených s genovým inženýrstvím nebo případného přeceňování vlivu dědičnosti na vytváření osobnosti oproti vlivům sociálního prostředí. 

Václav Pačes je přední osobností v oblasti genetiky a genomiky. O molekulární genetice přednáší na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, v minulosti pracoval také v zahraničí. Je členem Akademie věd České republiky, jejíž Ústav molekulární genetiky šest let vedl a v letech 2005–2009 byl předsedou akademie. Před rokem za svoji vědeckou a popularizační činnost v oblasti genetiky převzal medaili Johanna Gregora Mendela.