Ke společnému knihovnímu katalogu vedla finská inspirace

Na počátku roku stála knihovna olomoucké univerzity před výzvou vymyslet společný souborný katalog pro Univerzitu Palackého a Vlastivědné muzeum Olomouc. Vznikl a do provozu byl uveden postřednictvím systému VuFind, který vyvinula americká Villanova University. Inspiraci olomoučtí knihovníci našli v aplikaci tohoto systému ve Finsku.  

„Chceme čtenářům a klientům knihoven, muzeí a archivů zjednodušit vyhledávání a otevřít i další možnosti. Rádi bychom poskytli jedno vyhledávací okénko, všechno složité skryjeme uvnitř systému a čtenáře tím nebudeme zatěžovat. Jednoduše řečeno: rádi bychom poskytli servis na vysoké úrovni, a to prostřednictvím systému VuFind,“ uvedla ředitelka univerzitní knihovny Helena Sedláčková.

Přestože systém VuFind používá ve světě řada knihoven a institucí, Finové v jeho aplikaci vynikají. Zacházejí s ním tvůrčím způsobem a podle Sedláčkové jej jako jediní dokonce aplikovali na celonárodní úrovni. Systém je k dispozici zdarma.

„Vytvořili souborný národní katalog, který sdružuje nepočítaně katalogů finských knihoven, muzeí a archivů. Jejich katalog Finna se hodí pro vystavení čehokoliv, digitálních sbírek, metadat z repozitářů, filmů, uměleckých děl i databází,“ vysvětlila ředitelka. S cílem najít cestu, jak různé katalogy a systém spojit pod jedno vyhledávací prostředí se také společně s pětičlennou reprezentací univerzitní knihovny vydala na cestu do finských Helsinek a Vassy. Zkušenosti skupina čerpala přímo v National Library of Finland, kde mají se systémem šestiletou zkušenost, ale i v dalších akademických knihovnách.

Dnes souborný katalog, zítra institucionální repozitář

Hlavní předností systému VuFind je možnost sdružit katalogy různých knihoven a institucí, aniž by se pracně musely sjednocovat různé knihovnické automatizované systémy. Díky aplikaci se oddělení automatizace podařilo vystavit první zkušební verzi souborného katalogu univerzitní knihovny a olomouckého vlastivědného muzea. V něm je zpřístupněna také Rakouská knihovna, různé sbírky i vysokoškolské kvalifikační práce.

„Do budoucna plánujeme vytvořit a vystavit Institucionální repozitář UP, tedy výkladní skříň pro publikační činnost vědců, výzkumníků a akademiků univerzity,“ naznačila ředitelka Sedláčková.

Internacionalizace knihovny

Možnost finské inspirace vnímá ředitelka jako klíčovou. „Jsme si vědomi potřeby internacionalizace této univerzity a přítomnost zahraničních studentů vnímáme velmi zřetelně i v univerzitní knihovně. Považuji proto za důležité vytvořit co nejdříve také mezinárodní katalog, na webových stránkách a v knihovně srozumitelné prostředí i pro zahraniční studenty,“ řekla Sedláčková. Finské knihovnictví ji inspiruje svou vlídnou tváří. Je srozumitelné, otevřené komukoliv, pro všechny má dostatek prostoru, ohledu i času.

„Tamní knihovny jsou důsledně dvoj až trojjazyčné. Jejich technické vybavení je špičkové a bere současně v potaz potřeby studentů a návštěvníků, i práci knihovníků. Navíc mají úchvatnou a přesto dokonale funkční architekturu, dbají na velké odpočinkové prostory, vlastní kavárny, prostory k relaxaci, noční studovny, zázemí. Hlavním mottem je komunikace. Poznávají přes ni a naplňují potřeby knihoven i návštěvníků,“ konstatovala Sedláčková.