Jihočeští vědci odhalili záhadu imunitního systému

Vědci z Laboratoře modelování lidských onemocnění v octomilkách z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity pod vedením Tomáše Doležala slaví úspěch. Podařilo se jim objevit adenosin, který zajišťuje přesun energie imunitním buňkám od zbytku organismu během infekce. Objev českobudějovických vědců zaujal i prestižní odborný časopis PLoS Biology, který o něm informuje ve svém posledním vydání.

Imunitní reakce vyžaduje velký přísun energie a živin do aktivovaných imunitních buněk zejména ve formě glukózy. Aby se k ní buňky dostaly, dochází v organismu ke globálnímu metabolickému přesmyku. O existenci tohoto procesu vědci věděli již dávno, ale nevědělo se, jakým způsobem probíhá.

„Z naší předchozí práce s octomilkou jsme věděli, že mimobuněčný adenosin reguluje energii a že k jeho regulaci dochází při imunitní reakci. Proto jsme se rozhodli prozkoumat, zda právě mimobuněčný adenosin nekontroluje energii při imunitních reakcích. K tomu jsme použili model infekce larviček octomilky parazitickou vosičkou, přesněji parazitoidem Leptopilina boulardi, což je takový hmyzí vetřelec,“ uvedl vedoucí laboratoře Tomáš Doležal.

Na základě pokusů se vědcům podařilo odhalit molekulární mechanismus, který k přesmyku vede. Jedná se o vyplavení adenosinu z imunitních buněk a jeho signalizaci zbytku organismu. Tyto výsledky podporují teoretický koncept „sobeckého imunitního systému“, který sestavil Reiner Straub z univerzitní nemocnice v Regensburgu. Výsledky týmu Tomáše Doležala do tohoto konceptu dobře zapadají a ukazují na jeden z možných molekulárních mechanismů, které se na sobeckosti imunitního systému podílejí. Adenosin imunitním buňkám v době stresu slouží jako sobecký signál, kterým utlumují zbytek organismu.

„V případě akutního ohrožení vetřelcem je ovšem sobeckost na místě, bez ní organismus boj prohrává, čili zde je potřeba sobeckost vnímat v pozitivním světle,“ doplnil Adam Bajgar, spoluautor zmíněného článku v PLoS Biology.