Jaroslav Miller novým rektorem

AKTUALIZOVÁNO - Akademický senát Univerzity Palackého si dnes za nového rektora vybral historika Jaroslava Millera. Vedoucí katedry historie byl do čela univerzity zvolen 15 hlasy.

„Z pověrčivosti jsem si nepřipravil žádnou řeč, proto budu improvizovat. Slibuji, že ve prospěch této univerzity odevzdám všechny mé síly, které ve dvaačtyřiceti letech mám. Snad jich není málo," řekl bezprostředně po zvolení Miller.

V krátké řeči poděkoval za hlasy a ujistil i senátory, kteří jej nevolili, že se bude snažit. „Ale hlavně bych chtěl říct, pane rektore, jste skvělý a čestný chlap a budu s vámi rád spolupracovat,“ řekl na adresu rektora Miroslava Mašláně, kterému funkční období uplyne 31. ledna 2014.

Před samotnou volbou dostali oba kandidáti pětiminutový prostor na poslední vystoupení. Pořadí určil los.

Pět minut pro budoucího rektora

Miller mluvil o hlubším smyslu univerzity. „Věda, výzkum a výuka jsou důležité. Ale nemohou být cílem samy o sobě, nýbrž jsou prostředek dosažení mnohem vyšší a náročnější mety, kterou je lepší budoucí svět než ten, ve kterém žijeme,“ prohlásil Miller a citoval Karla Raimunda Poppera, že univerzity jsou ztělesněním filantropie, protože ze všech institucí vykazují nejvyšší míru pozitivního vlivu na budoucnost společnosti.

„Svou budoucnost ovlivníme i tím, jakou etiku budeme vštěpovat svým studentům,“ podotkl Miller. Otevřená společnost podle něj nejlépe funguje v zemích s nejlepšími univerzitami. „Poctíte-li mne dnes svojí volbou, budu se snažit za všech sil, aby Univerzita Palackého povýšila étos práce a étos filantropie na nejvyšší smysl svého konání,“ slíbil Miller.

Mašláň zopakoval svou vizi

„Tato univerzita podle mě musí hrát přední roli v evropském vzdělávacím prostoru, kde její vzdělávací aktivity jsou založeny na třech pilířích, kterými jsou výzkum, internacionalizace a inovace,“ uvedl Mašláň.

Podle něj k tomu vedou dvě cesty, jedna s autonomií, ale i zodpovědností fakult, přičemž centrum je pouze koordinátorem a supervizorem. Druhou je mnohozdrojové financování. „Zdroje ale závisí na kvalitě, jen ta nám umožní získat více finančních prostředků,“ prohlásil Mašláň.

Za alfu a omegu označil spolupráci a pokoru. „Pojďme společně naplnit vizi moderní univerzity, kde spolupráce vědců, pedagogů a studentů přináší nové myšlenky – základní kameny úspěchu Univerzity Palackého i celé společnosti,“ apeloval Mašláň.

Otázky na tělo

Následná diskuse přinesla ze strany senátorů všeobecné i konkrétní otázky. Na tým prorektorů a rozdělení kompetencí, provoz menzy v Neředíně, rekonstrukci Teoretických ústavů nebo přílišný nárůst zaměstnanců na rektorátu.

Miller prohlásil, že by zrušil agendu pro informační technologie a vytvořil by agendu pro operační programy, které by chtěl svěřit Janu Křížovi, donedávna působícímu na ministerstvu školství. Ve funkci by rád ponechal prorektorku Jitku Ulrichovou pro vědu a výzkum a Víta Zouhara pro studijní záležitosti.

Mašláň v poněkud osobnějších otázkách naznačil, že by chtěl změnit netoleranci lidí na univerzitě, Miller naopak prosazoval dojížďku do školy na kole.

Senátor Aleš Jakubec se obou zeptal, co bude s profesním životem kandidátů v případě úspěchu nebo neúspěchu. „Jsem připraven zanechat všech činností, které teď vykonávám a s bolestí v srdci bych přestal i přednášet,“ uvedl Miller. Ponechal by si práci jen na projektu krajanů v Austrálii. Mašláň předpokládá, že jej domovská katedra nevyžene. Nechce ani brát vedení výzkumného centra mladším kolegům. „Jsou v řadě věcí lepší než já. Velmi rád bych šel učit a těšil bych se na to, až budu se studenty v praktických cvičeních něco měřit a budu bádat,“ uvedl Mašláň.

Millera musí jmenovat prezident

Budoucího rektora senát svou volbou „doporučuje“ ke jmenování prezidentovi republiky. Jméno zvoleného rektora oznámí předseda akademického senátu do 31. října ministerstvu školství. Volby kandidáta na rektora, jak se volební akt oficiálně nazývá, se účastnilo všech 24 senátorů. Každá z osmi fakult univerzity je zastoupena dvěma vyučujícími a jedním studentem. Ke zvolení kandidáta na rektora je potřeba nadpoloviční většina, tedy 13 hlasů. Miller jich dostal 15, Mašláň devět.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity, která letos slaví 440. výročí svého založení, stanulo v jejím čele od roku 1946 jedenáct rektorů a dvě rektorky. Miller bude čtrnáctým v řadě. Od sametové revoluce je po Josefu Jařabovi druhým rektorem, který vzešel z filozofické fakulty. Miroslav Mašláň a Lubomír Dvořák byli přírodovědci, Jana Mačáková lékařka. 

Rektora volí letos na podzim více než desítka z 26 českých veřejných vysokých škol.

Profesor Jaroslav Miller (1971) studoval historii a filologii v Olomouci (Univerzita Palackého), Budapešti (Středoevropská univerzita) a Oxfordu (University of Oxford, Lady Margareth Hall). Absolvoval řadu dlouhodobých badatelských pobytů na předních světových univerzitách a vědeckých ústavech v Kanadě, Maďarsku, USA, Velké Británii, SRN a Austrálii. Dvakrát obdržel prestižní výzkumné stipendium německé nadace Alexandra von Humboldta a stipendium nadace Andrew W. Mellona. V roce 2008 působil jako stipendista Fulbrightovy nadace na Georgia College and State University. V průběhu akademického roku 2010/2011 byl vybrán mezinárodní komisí na post hostujícího profesora na University of Western Australia, Perth. V roce 2012 ho velvyslanec Spojených států amerických jmenoval ambasadorem Fulbrightova programu v České republice. V současné době zastává funkci vedoucího Katedry historie Filozofické fakulty UP.

K jeho zálibám patří sport, ruská klasická literatura, zahradní architektura a putování divočinou. Je ženatý, má dvě děti, Jana (9) a Barboru (7).