Historický průlom: Univerzita Palackého může mít jako první v Česku ombudsmana studentů

Univerzita Palackého může mít jako první vysoká škola v Česku veřejného ochránce práv studentů. Rozhodl o tom dnes akademický senát, když přijal návrh senátora za studentskou sekci Petra Sojky. Následně by měl senát iniciovat zakomponování ombudsmana i do chystaného vysokoškolského zákona.

Přijetí svého návrhu považuje Sojka za revoluční změnu. „Pevně věřím, že institut ombudsmana vznikne k prvnímu lednu. Patřičné legislativní kroky by mohly být přijaty do konce tohoto akademického roku a na podzim by mohly být vypsány volby,“ řekl Žurnálu po jednání senátu Sojka. Ombudsman by měl podle něj nezávisle a nestranně posuzovat případné bezpráví, neférové praktiky nebo diskriminaci.

Ombudsmana by si měli volit sami studenti. „Já si ho představuji jako emeritního profesora, který bude požívat velké úcty a vážnosti, protože sám ombudsman nemá z podstaty své funkce konkrétní výkonné pravomoci. Nemůže měnit nebo rušit některá rozhodnutí exekutivy. Vystupovat bude především svou autoritou,“ popsal Sojka.

Prorektor Vít Zouhar prohlásil, že jakékoliv kroky k posílení práv studentů jsou vítané. „A to přesto, že univerzita přistupuje ke všem studentům zcela rovně,“ zdůraznil Zouhar. Prorektor zároveň nepředpokládá, že by rektorátu ubylo agendy ve smyslu stížností či přezkumů. „Často se setkávám s tím, že student má pocit, že není další instance. V takové situaci se asi bude obracet na ombudsmana,“ naznačil Zouhar. Rozhodně by uvítal, aby institut ombudsmana na veřejné vysoké škole byl součástí české legislativy.

Veřejného ochránce práv studentů mají především západní vysoké školy. Sojka se inspiroval na Harvardově univerzitě, ale i v Cambridge nebo na Oxfordu. Přesto někteří senátoři argumentovali tím, že dostatečné možnosti řešení studentům nabízí studijní či zkušební řád. „Ombudsman má ale mediační charakter, neřeší spor vrchnostensky, protože nemá exekutivní pravomoci,“ argumentoval Sojka. Jednoznačně pro vznik institutu ombudsmana byli například senátoři Ivo Barteček a Lubor Kysučan, skepticky naopak k němu přistupovaly v diskusi senátorky Dagmar Riegrová a Jana Talašová. „Za dvaačtyřicet let si nepamatuji na univerzitě situaci, která by se nevyřešila,“ uvedla Riegrová. Talašová namítala, že případné problémy řeší proděkani a prorektoři pro pedagogiku.

Konkrétní kroky, které by měly vést k ustanovení veřejného ochránce práv studentů, má rektor předložit senátu 12. června. Na škole dnes studuje přibližně 23 tisíc studentů.