Grubhoffer: Klíšťat se obávejme přiměřeně

O problematice klíšťat a nemocí, které přenášejí, hovořil dnes významný český přírodovědec, vysokoškolský pedagog a rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Libor Grubhoffer v zaplněné Kapli Božího Těla. Parazitologické téma otevřelo třetí desítku přednáškového cyklu k poctě prvního rektora obnovené univerzity Josefa Ludvíka Fischera.

„Výroční přednášku sleduji už několik let, takže jsem byl obrovsky poctěn. Vím, že si této vzpomínkové přednášky v Olomouci vážíte, tím větší je to pro mne čest,“ uvedl pro Žurnál Grubhoffer. Téma infekčních nemocí přenášených klíšťaty v současné krajině se podle něj dotýká široké veřejnosti. „Je třeba o tom šířit určitou povědomost, zbytečně se jich nebát, ale zároveň nepodceňovat nebezpečí, která s sebou nesou. Obávejme se ale přiměřeně, paniku je třeba udržovat v rozumné míře,“ dodal s úsměvem přírodovědec.

Sepětí Grubhoffera s olomouckou univerzitou v roli člena oborové rady doktorského studijního programu Lékařské chemie a biochemie lékařské fakulty připomněla prorektorka Jitka Ulrichová. „Profesora Grubhoffera si vážím pro jeho odbornost i lidské a morální postoje. Jsem ráda, že jej mohu představit jako dalšího laureáta fischerovské přednášky,“ zdůraznila Ulrichová v úvodu setkání.

Zranitelnost člověka

Letošní téma bylo věnováno biologickým základům, fyziologii reprodukce a populační genetice klíšťat, otázce jejich ekologie a předpokladům pro jejich stabilní rozšíření v ekosystémech. Grubhoffer se dotkl také vlivu měnících se klimatických parametrů i způsobu hospodaření, které v řadě případů způsobuje přemnožování a meziroční nárůsty populací hostitelských zvířat pro klíšťata.

Společný evoluční vývoj klíšťat, přenášených patogenů a hostitelských zvířat má podle Grubhoffera  za sebou historii starší než sto tisíc let. Prastará koevoluce tak umožnila vyvinout potřebné protilátky, které drobné hlodavce, ptáky, vysokou i černou zvěř na rozdíl od lidského organismu ochraňují před virovou infekcí. „Soužití člověka s klíšťaty a jimi přenášenými infekčními agens je mnohem kratší, a tak jsme my lidé mnohem zranitelnějšími původci infekčních nákaz přenášených klíšťaty,“ upozornil Grubhoffer.

Lymská borelióza – velký imitátor

Ve stručné rekapitulaci historie objevů původců klíšťové encefalitidy a lymské nemoci připomněl Grubhoffer hlavní mezníky ve vývoji české parazitologie a virologie od poloviny minulého století po současnost. Hlavním problémem podle něj zůstává vývoj vakcíny proti lymské borelióze, která si vysloužila označení nový velký imitátor. „Borelie unikají imunitní obraně nakaženého hostitele, dokáží imitovat nekonečné množství forem, které pod tlakem antivirotik kamsi zalezou a obranné mechanismy je snadno přehlédnou,“ uvedl Grubhoffer.

Jedním ze směrů současného výzkumu, který jeho tým rozvíjí na českobudějovickém pracovišti, je  koncept vakcín s ochranným účinkem proti jednotlivým původcům infekčních onemocnění přenášených klíšťaty.  „Snažíme se přijít na kloub mechanismům, díky nimž klíšťata mohou přenášet například virus klíšťové encefalitidy nebo lymské boreliózy, které molekuly uvnitř klíšťat tomu napomáhají,“ objasnil Grubhoffer. Připomněl také podíl olomouckých odborníků na vývoji veterinární vakcíny, jejíž klinické testování probíhá ve spolupráci s firmou Bioveta.

Ocenění pro vědce i obhájce občanské společnosti

Kromě závěrečného potlesku byl autor přednášky oceněn také pamětní medailí Univerzity Palackého. „Udělujeme ji nejen našim přednášejícím, ale také lidem, kteří hájí občanské principy a jsou ochotni bojovat za občanskou společnost z pozice veřejných intelektuálů,“ zdůraznil rektor Jaroslav Miller.

Mezi hosty dnešní výroční přednášky byla také nejbližší rodina J. L. Fischera. „Je to pro nás čest a všichni sem jezdíme rádi. Jako editorka otcových spisů,které univerzita vydává, mívám tady řadu pracovních schůzek i během roku,“ připomněla Sylva Fischerová, která na výroční přenášku přijela i s vnuky a vnučkou prvního rektora.

Tradice přednášek k poctě J. L. Fischera byla zahájena před jednadvaceti lety při příležitosti jeho stých narozenin. Od té doby se univerzitní obci a olomoucké veřejnosti každoročně představují významní čeští a zahraniční vědci. V posledních deseti letech byli do fischerovského cyklu vybráni například přední český lingvista Jan Kořenský, imunoložka a mikrobioložka Blanka Říhová, nositel ocenění Česká hlava za objev nepravé vodíkové vazby Pavel Hobza nebo teolog a sociolog Tomáš Halík.