Fischerovská přednáška bude o parazitech

Jaký je rozdíl mezi hard a soft ticks? Tedy mezi klíšťaty a klíšťáky. Jak je to s přenosem nemocí? Kolik druhů klíšťat je v Česku a které jsou nebezpečné? I na to odpoví v úterý ve své Fischerovské přednášce jeden z předních českých vědců Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Vztahy klíšťat a jejich vývojových stádii s původci infekčních onemocnění jsou podle Grubhoffera prastaré. Rovněž tak vztahy klíšťat a jejich hostitelských zvířat, představují zcela jistě historii starší než sto tisíc let. Paleontologické nálezy ze severní Ameriky hovoří dokonce o období až 150 milionů let, takže hostitelskými zvířaty byli i druhohorní ještěři.

Vzorem pro olomouckého rektora

Grubhoffer byl dlouho ředitelem Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky. Profesorem v oboru molekulární a buněčná biologie a genetika byl jmenován v roce 2001. Rektorem je třetím rokem. Do povědomí veřejnosti se ale dostal zcela jinak, zastal se Martina C. Putny, kterého prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem. Zeman mu to dvakrát oplatil tím, že jej 28. října nezve na Hrad na oslavu státního svátku.

Pro rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera je vzorem. „Pan profesor Libor Grubhoffer a současný rektor Jihočeské univerzity je předním českým biochemikem s mezinárodní reputací. Zároveň je člověkem, jehož hlas výrazně zní ve veřejném prostoru a jenž naplňuje pojem občanská společnost skutečnými činy. V mnoha ohledech je Libor Grubhoffer inspirací pro mé vlastní působení ve funkci rektora,“ uvedl Miller.

Školství nabobtnalo, vědu neumíme hodnotit

V rozhovoru pro Českou pozici Grubhoffer uvedl, že ve vysokoškolském vzdělávání jsme za posledních 25 let dosáhli obrovských vymožeností, o kterých se nám předtím ani nesnilo. „Vrátili jsme se k akademickým svobodám a právům. Nedobré je, že jsme celou situaci ,přestřelili‘, takže nám nabobtnalo, počet vysokých škol se obrovsky zmnožil, a to jak veřejných, tak zejména soukromých, což poznamenalo kvalitu výuky, absolventů i studijních oborů,“ řekl listu Grubhoffer.

Podobně nahlíží na rozvoj české vědy, kde jsme učinili kus práce a mnohá pracoviště se dostala na špičkovou a se zahraničím srovnatelnou úroveň. probíhají čilé výměny zahraničních pracovníků, studentů a stážistů. „Přesto jsme nebyli schopni rozumným způsobem během celého čtvrtstoletí uchopit problematiku hodnocení a financování vědy. Stále hledáme ten konečně správný způsob hodnocení a financování,“ prohlásil Grubhoffer.

Fischerovská tradice

Významnou českou či zahraniční osobnost vybírá k proslovení přednášky univerzitní komise. Poprvé se přednáška k poctě J. L. Fischera, prvního rektora obnovené olomoucké univerzity, uskutečnila v roce 1994. Od té doby se koná každoročně jako projev ocenění významu této osobnosti.

Poslední Fischerovskou přednášku přednesl profesor Jan Kořenský, český lingvista, zabývající se sémantikou, teorií kultury a systému, teorií Pražské školy, obecnou teorií sociální komunikace a noetikou.

Přednáška Libora Grubhoffera Klíšťata a jimi přenášená onemocnění se koná v úterý 24. února od 13 hodin v Kapli Božího Těla v Konviktu. Vstup volný. Svoji účast potvrďte na adrese konferencniservis@upol.cz.