Do muzea i do světově uznávaných laboratoří se mohou vydat lidé, které zajímá věda

Unikátní příležitost porovnat na vlastní oči jak vypadá věda v muzeu a jak v praxi, mají až do čtvrtka lidé v Olomouci. Dvě špičková vědecká pracoviště, Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin a Oddělení biofyziky, totiž ve spolupráci s Pevností poznání připravila pro zájemce Dny otevřených dveří.

Propojení muzea s vědeckými centry považuje za šťastné programový ředitel Pevnosti poznání Jakub Ráliš. Muzeum připravilo pro návštěvníky i malý dárek „Jsme velmi rádi, že školy a veřejnost budou mít možnost navštívit zdarma naši expozici Živá voda. A hlavně se přímo seznámit s prací olomouckých vědců. Návštěva Centra regionu Haná je unikátní příležitostí podívat se na špičková pracoviště, která vynikají vědeckými výsledky nejen v rámci České republiky.

Mezi Pevností poznání a laboratořemi Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sídlí v ulici Šlechtitelů, vozí návštěvníky speciální autobus.

Do laboratoří se vypraví především školáci a studenti z Olomouckého kraje. Dozvědí se třeba to, jak olomoučtí vědci pomáhají zachraňovat genové bohatství banánovníků či jak pátrají po genech, které pomohou získat lepší odrůdy pšenice. „Přivítal jsem tuto myšlenku s velkým nadšením. Poprvé se totiž nabízí možnost ukázat naši výzkumnou práci ze všech stran – jednak jako interaktivní výstavu v muzeu, jednak přímo pracoviště, kde se věda dělá,“ řekl Jaroslav Doležel, vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin.

V jeho laboratoři zájemci uvidí unikátní technologii třídění chromozomů, kterou se olomoucká laboratoř proslavila ve světě. „Máme nejmodernější vybavení, díky kterému umíme číst dědičnou informaci rostlin. Návštěvníci uvidí i přístroje, které ji umí rozdělit na menší části. S těmi pak můžeme dále pracovat. Jedním z přístrojů je průtokový cytometr, který se používá především v biomedicínském výzkumu i v klinické praxi. My ho ale jako jedni z mála na světě využíváme pro analýzu DNA,“ dodal Doležel. Právě odhalení genetického plánu pšenice díky využití chromozomové strategie patří k největším úspěchům této olomoucké laboratoře.

V Oddělení biofyziky se zase návštěvníci přesvědčí například o tom, že masožravé rostliny používají k zaklapnutí pastí elektrický signál, nebo zjistí, že rostliny svítí a že se toho dá využít k posouzení jejich kondice.