Cyril a Metoděj aneb „brána národů“ či „nádvoří pohanů“
Spojení dvou výročí v jednom termínu, 1150 let od příchodu Cyrila aMetoděje na Velkou Moravu a 440 let od založení univerzity v Olomouci jako by přímo predestinovalo Univerzitu Palackého k tomu, aby uvedla ve skutek námět papeže Benedikta XVI. o debatním fóru nazývaném v různých dokumentech „brána národů“ či „nádvoří pohanů“. Benedikt XVI hodlal – opíraje se o staroizraelské reálie (na jedno z vnějších nádvoří Šalamounova chrámu měli přístup i „pohané“ či „pronárody“ – jak překládají kraličtí – či „národy“, rozuměj „jiné národy než vyvolený lid“ a toto nádvoří sloužilo mnohdy jako diskusní fórum, jako místo setkávání různých náboženství, vyznání a kultů), podnítit vznik takových ideálních diskusních fór, připravit prostředí pro živý dialog, neformální, věcnou debatu různých názorových proudů, ve kterých bude úloha poslouchat partnera stejně důležitým aspektem jako prezentace vlastních názorů.
Postavy a dílo Cyrila a Metoděje se zdály být ideálním tématem pro takové diskusní fórum, neboť se při dnešním pohledu na ně může uplatnit celá škála různých pohledů, přístupů a otázek. Možno (s odkazem na kardinála Špidlíka) diskutovat o vztahu západní a východní církve, o způsobech konzervování anebo oživování cyrilometodějské tradice a také o manipulaci s ní – třeba za účelem vytvoření státotvorného či nacionálního či naopak univerzalistického evropského mýtu. Možno diskutovat historická fakta i hypotézy – například o větší či menší důležitosti Cyrila a Metoděje pro kristianizaci střední Evropy, o jejich podílu na kulturním rozkvětu Moravy a Olomouce v raném středověku, možno hovořit o jazyce, který vytvořili a vybavili písmem a základními sakrálními texty, možno diskutovat o roli cyrilometodějské tradice při utváření osobní i kolektivní politické identity dnešních Čechů a Slováků, možno zkoumat jejich vliv na dnešní česko-slovenské vztahy. A možno si o nich a s nimi i zazpívat.
Všechna naznačená témata (a mnohá další) byla námětem přednášek a diskusí, které pod titulem „Cyrilometodějský týden univerzity“, pod záštitou (a s finančním přispěním) současného rektora prof. Mašláně a v dramaturgii, režii a celkovém provedení emeritního rektora prof. Josefa Jařaba probíhala od 1. do 5. 10. v kapli Konviktu. Přednášeli a debatovali zde odborníci z Univerzity Palackého (prof. Pavel Ambros, Dr. Josef Bláha, doc. Miroslav Vepřek) i hosté z Čech a Slovenska (Pavol Demeš, Jiří Stránský, Milan Lasica, Luboš Palata). Na počátku a na závěr zazněla staroslověnská inspirace i v hudbě: v písních pěveckého sboru arcibiskupského semináře a v písních Hradišťanu vedeného olomouckým absolventem Jiřím Pavlicou.
Všechna setkání měla velmi příjemnou atmosféru, v auditoriu zasedli vedle univerzitních učitelů hojně také návštěvníci zvenčí: tak univerzita cyrilometodějským týdnem vzorně splnila svou „třetí roli“, totiž vyzařovat ven, do společnosti. Kdo chyběl téměř úplně, byli studenti. Je možné, že je na Cyrilu a Metodějovi už nic nezajímá (byť historiky, archeology, bohemisty, teology, politology by každého alespoň něco zajímat mělo), je možné, že – zejména na konci týdne – už odjíždějí domů k rodičům či si zkrátka nevšimli vyvěšených plakátů, je možné, že mají mnoho jiných lákadel. Důvodem je ale, dle mého názoru, také to, že – podpořeni v tom současnou ekonomicko-kupeckou hantýrkou a rétorikou – považují vzdělání za „zboží“ a „komoditu“ s přesnou cenou, totiž 180 či 300 kreditů, které po splacení vymění za diplom. Jako dobří „klienti“ (tak jsou dnes nejčastěji apostrofováni na svých fakultách a studijních odděleních) tedy nehledí vpravo vlevo a plní kredity. V poslední době jim zřejmě zapomínáme sdělovat, že studium, získávání skutečného vzdělání, spočívá právě v tom „vpravo vlevo“, ve zvídavém pohledu za hranice vlastního oboru, v otevřenosti vůči novým poznatkům, postojům, názorům - byť by se zdály na první pohled neužitečné a „nevyplácely“ se ihned. I v tomto ohledu – prezentovat akademické obci i široké veřejnosti skutečně vzdělávací platformu v klasickém smyslu „universitas“ – splnil cyrilometodějský týden své poslání.
Pro vkládání komentářů je nutné se přihlásit/zaregistrovat.
Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani vydavatele. Redakce diskusi nemoderuje, ale vyhrazuje si právo nevhodné komentáře smazat, případně zrušit registraci.