Česko-norský výzkum mapuje vztahy univerzit a regionů

Jak si stojí Univerzita Palackého v regionu? Dokáže kraj dobře využít potenciálu, který vysoká škola nabízí? I na tyto otázky by mohl dát odpověď výzkum, který zjišťuje, jak vzájemně spolupracují kraje a v nich působící vysoké školy. Projekt, který je financovaný z Česko-norského výzkumného programu, nabídne srovnání několika regionů v Česku a Norsku.

„Otázka vztahu vysokých škol a prostředí, ve kterém působí, je stále více aktuální. Na jedné straně jsou univerzity tlačeny do mezinárodní excelence a k orientaci na světovou konkurenci ve vědě i výuce, na druhé straně jsou však stále součástí místních městských i regionálních komunit,“ upozorňuje Karel Šima z Centra pro studium vysokého školství, které je hlavním řešitelem projektu.

Výzkumníci se v obou zemích soustřeďují na periferní regiony. Kromě olomoucké univerzity a kraje, kde se zaměřují především na severní část regionu, mapují vztah mezi Ústeckým krajem a Univerzitou J. E. Purkyně a mezi Krajem Vysočina a Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě. Na norské straně se pak jejich pozornost upírá na regiony Agder, Telemark na jihu Norska a Finnmark na severu, kde působí Norská arktická univerzita, která je vůbec nejseverněji umístěnou univerzitou na světě. „Významné postavení Univerzity Palackého ve světě vědy, její mezinárodní prestiž a současně její umístění v kraji s nízkou mírou industrializace a s relativně vysokým počtem tzv. sociálně vyloučených lokalit představuje velmi zajímavý případ pro komparativní výzkum,“ vysvětluje Karel Šima, proč padla volba právě na Olomouc.

Projekt byl zahájen loni v květnu a v první fázi dali čeští i norští výzkumníci dohromady velké množství potřebných statistických a administrativních dat. Součástí jejich práce jsou i rozhovory jak se zástupci univerzity, tak s představiteli kraje, města i zaměstnavatelů. „Prozatímní výsledky ukazují v případě Univerzity Palackého, že právě vysoké školy s velmi dobrým postavením v oblasti vědy i vzdělávání mohou být zásadním tahounem rozvoje regionu, a to v oblastech, které jsou pro kraj tradičně charakteristické i v oblastech, které jsou dlouhodobým problémem regionu. Na druhou stranu se ukazuje, že vztahy univerzity a prostředí, ve kterém sídlí, mohou mít také kontroverzní a konfliktní stránky připomínající známé Palackého ‚stýkání a potýkání‘,“ shrnuje první výsledky Šima.

Výsledkem práce by podle něj neměly být jen akademické publikace. Cílem je vytvoření metodiky jak pro Norsko, tak pro Česko. „Doufáme, že nabídneme i praktické rady a postupy, jak vztahy regionů a vysokých škol zlepšovat tak, aby byly prospěšné pro obě strany,“ dodává Karel Šima.

Projekt je podpořen z prostředků Česko-norského výzkumného programu a je zprostředkován Ministerstvem školství, mládeže a sportu České republiky. Více podrobností je možné získat ZDE.