Audiovizuální produkce: Oči a uši univerzity

Málokterý šéf si může dovolit zhodnotit práci svého týmu slovy: „Úspěch je, když nás při práci není vidět, ale naše práce vidět je.“ Martin Müller, vedoucí Audiovizuální produkce Univerzity Palackého, si ale právě takový cíl dát může. On a jeho tým jsou totiž „oči a uši“ univerzity.

Ozvučují, natáčejí, stříhají. Opravdu je nemusíte vidět. Když ale budete pořádat prestižní konferenci nebo unikátní operaci přenášenou obrazem kolegům desítky kilometrů daleko, budete chtít, aby byli po ruce. Jejich práce se dá rozdělit do několika oblastí: Zaznamenávají slavnostní akty, jako jsou promoce, přednášky úspěšných absolventů. Současně poskytují podporu při univerzitních projektech. No a do třetice nabízejí své služby i okolnímu světu, externím firmám. „Vše se týká audiovizuální výroby a supervize. Máme i televizní studio, kde vznikají komponované pořady. Točíme v exteriérech i interiérech, pracujeme s herci, točíme dokumenty, propagační klipy pro fakulty,“ vypočítává Müller. 

Univerzitní prostředí má svá specifika – jedním z nich je aktivní práce se studenty. „Spolupracujeme s nimi, aktuálně pod naší supervizí vzniká například projekt A15, což je vědecko-popularizační projekt studentů FF.  Ze studentů a především z absolventů si pak vybíráme i externí spolupracovníky.  Vychováváme si je. I když pak odejdou, víme, že se na ně můžeme obrátit.“ Tříčlenný tým Audiovizuální produkce tak doplňuje zhruba čtyřicítka externistů - střihačů, zvukařů, kameramanů atd.

Práce Müllerova týmu se proměňuje v čase stejně, jako se mění aktivity univerzity.  „Můj cíl je vybudovat respektované produkční centrum, které bude naprosto transparentní. Pohledem na naše webové stránky musí každý hned zjistit, co děláme, jak to děláme i za kolik to děláme, “ dodává Martin Müller, a i když to chvílemi vypadá, že se mu hlavou honí hlavně čísla a organizační schémata, filmaře v sobě nezapře. „Úspěchy? Třeba cyklus dokumentů o lidech, kteří mají nějaké postižení, ale jsou to velké osobnosti.  Jejich handicap je nezastaví v tom, aby dělali významnou práci. Vzpomínám si na osudy kolegyně z Akademie věd. Přestože ztrácí zrak, je špičková vědkyně v oblasti chemického výzkumu. Ty dokumenty se podařily a já jsem za to moc rád.“