Archiv UP získal osobní fondy emeritních profesorů filozofické fakulty. Ke spolupráci zve i další univerzitní pracoviště

Osobní fondy profesorů Josefa Jařaba, Ludvíka Václavka, Jaroslava Macháčka a Jiřího Fialy se staly prvními odkazy významných žijících pamětníků, které do svého depozitáře získal Archiv Univerzity Palackého. V akviziční činnosti chce pokračovat oslovením dalších osobností, a to ještě v době jejich aktivního působení na univerzitních pracovištích.

Ředitelka univerzitního archivu Renata Klvačová chápe práci s archiváliemi především jako základní předpoklad pro uchování univerzitní paměti: „Univerzitní archiv je jako trezor ochraňující a zpřístupňující historicky cenné prameny, které jsou dokladem činnosti lidí na univerzitě od roku 1946 až doposud,“ uvedla Klvačová, která ve vedení archivu vystřídala Pavla Urbáška. „Můj předchůdce a kolega udělal obrovský kus práce v mapování historie Univerzity Palackého zejména v období normalizace a jeho práce přesahuje univerzitní hranice.  Já bych se ráda vrátila ke konkrétním lidem a k jejich životním příběhům,“ zdůraznila.

V současné době proto věnuje pozornost zakládání osobních fondů významných žijících akademických pracovníků a funkcionářů ze všech fakult a kateder.  „Vzpomínky současných osobností ještě často sahají do doby otců zakladatelů oborů na příslušných fakultách. Jejich osudy mapují novodobou historii univerzity,“ dodala Klvačová.

Univerzitní historie v životních příbězích pamětníků

Jedním z badatelských „pokladů“ se podle ní stane osobní fond Josefa Jařaba dokumentující univerzitní události a atmosféru let po Sametové revoluci v roce 1989. „Zvláštní pozornost bude věnována zejména jeho korespondenci z devadesátých let, která dokládá nová očekávání a změny v rozvoji univerzity. Jsem přesvědčená, že může být zajímavá nejen pro nás, současníky, ale především a právě pro budoucnost univerzity,“ uvedla Klvačová.

Dalšími fondy, které obohatí univerzitní archiv, jsou osobní odkazy emeritních profesorů Ludvíka Václavka, Jaroslava Macháčka a Jiřího Fialy. „Profesor Václavek je žijící legendou olomoucké germanistiky a po roce 1989 se vrátil na post děkana filozofické fakulty. Přínosem pro badatele anglické filologie je založení fondu profesora Macháčka, studenta a asistenta zakladatele olomoucké anglistiky Ivana Poldaufa. Svůj tvůrčí a vědecký život spojil s filozofickou fakultou také profesor Fiala, pamatující zakladatele olomoucké bohemistiky, který se věnuje české literatuře 18. a 19. století, folkloristice a literární a regionální historii,“ popsala Klvačová.

Vstřícnosti významných osobností olomoucké univerzity si ředitelka archivu cení. „Velmi si vážím toho, že mne pustili do svého pracovního, tvůrčího a částečně i osobního prostředí,“ zdůraznila Klvačová.

Inspirativní podněty přitom nachází také ve studiu osobních fondů zakladatelů a představitelů jednotlivých oborů Univerzity Palackého v průběhu její novodobé historie a kontaktu s jejich rodinami a blízkými spolupracovníky. „Po profesoru katedry bohemistiky Miroslavu Komárkovi jsme s jeho ženou objevily v indexu založenou promoční řeč z roku 1951 s životními očekáváními, která Komárek naplnil. Paní Lotková zase obohatila osobní fond svého manžela, profesora českého jazyka Edvarda Lotka, o vyznamenání ´Za zásluhy pro polskou kulturu´ v oblasti česko-polské lexikologie. Utvrdilo mne to v tom, jak je důležité tyto vzpomínky a informace postupně zaznamenávat, jinak se ztratí ve věčnosti,“ potvrdila Klvačová.

Výzva pro ostatní fakulty

 V akvizici odkazů žijících pamětníků chce pokračovat i na ostatních fakultách. „Protože se jedná o jednotlivce, byla bych vděčná vedení fakult nebo kateder za zprostředkování kontaktů s akademickými osobnostmi nebo rodinami, jejichž materiály z období působení na univerzitě bychom mohli získat,“ vyzvala Klvačová. Jak zdůraznila, v případě písemností uložených v osobních fondech se může jejich původce dohodnout s archivem o konkrétním zpřístupnění nebo naopak o nepřístupnosti dokumentů.