AFO: mikrofotografie motýlích křídel na pódiu

Velkou dávku nadšení, trpělivosti, hravosti, ale i schopnosti improvizovat předvedl dnes na Academia Filmu Olomouc účastníkům workshopu mikroskopické fotografie Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Díky technice dokáže zachytit i nejdetailnější části objektů. 

„Smyslem workshopu bylo ukázat nejběžnější metody, které se používají v mikrofotografii. Dají se udělat i doma bez složitých a drahých přístrojů. Člověk potřebuje jen zrcadlovku, spoušť a mikroskop, aby měl možnost objekty zvětšovat. Někdy stačí mikroskop vyřazený ze školy a poměrně levný foťák a můžete vyhrát mezinárodní soutěž, když si s fotkou vyhrajete,“ uvedl Juračka.  

Účastníkům workshopu v Divadle hudby ukázal, jak lze fotografovat zajímavý objekt v normálním světle i ve fluorescenci a pak třeba tyto dvě fotografie spojit v jednu. Při tvorbě mikroskopické fotografie využívají autoři různé způsoby. Jedním z nich je zachycení objektu třeba ve sto vrstvách v různém rozlišení. Vše se pak poskládá do jedné perfektně ostré fotky. Druhou možností je využití různých světel, například fluorescence, normálního světla či infračerveného světla a snímky se opět spojí do jednoho.

Fotilo se jablko i křídlo motýla

Vědecké mikrofotografie, jejichž tvorba místy připomínala spíše kouzlení, vznikaly přímo na pódiu divadla. Zapojili se také diváci, kteří sami poskytli objekty pro fotografování. Zvědavě pak sledovali, jak se z několika desítek snímků klubou na svět fotografie jablka či křídla motýla. „Přišla jsem spíše náhodou, vůbec nefotím. Ale workshop mě tak nadchl, že se do toho možná pustím,“ uvedla studentka lékařské fakulty Vendula Pauswangová.

Mikroskopická fotka není jen dokumentem

Podle Juračky je mikrofotografie dodnes často vnímána jen jako dokumentační prvek, ve vědeckých časopisech se mnohdy objevují ne zcela kvalitní snímky. „Česká škola je ale v této oblasti dobrá, protože Češi vždy rádi fotili. Přibývá lidí, kteří se specializují na mikrofotografii a věnují jí hodně času. Snažíme se z toho vytvořit vlastní obor. Člověk musí znát něco o objektech, mikroskopech i o fotografii, což je náročné. Pro skutečně dobrou mikrofotografii musí být člověk ve všech těchto oborech kovaný,“ soudí Juračka.

Mikroskopická fotografie může pomoci vědci v jeho bádání. Umožní totiž počítačovou analýzu obrazu, může zachytit i děj, který se už nemusí opakovat. „Umožňuje vidět i věci, které lidské oko běžně nezachytí v jeden moment,“ doplnil Juračka, pro nějž je fotografování prací i koníčkem současně. Díky tomu se dostal do exotických a netradičních zemí. Za jeden z nejkurióznějších „úlovků“ považuje snímek zhruba milimetrového parazita všiváka sloního, kterého zachytil přímo na kůži slona v pražské zoo.

Na řadu přijde Věda versus Pseudověda

Ve čtvrtek na Academia filmu vystoupí řada významných hostů. Dopoledne se popularizaci vědy prostřednictvím nových médií bude věnovat Elise Andrew, zakladatelka jednoho z nejčtenějších internetových projektů pro komunikaci vědy I Fucking Love Science, spolu s americkou blogerkou a moderátorkou Rebeccou Watson.

Odpoledne se vědci spolu s teoretiky a filozofy vědy zaměří hlavně na definici vědy a její nástroje v panelové diskuzi Věda versus Pseudověda. Večer se v kině Metropol uskuteční světová předpremiéra filmu Vpich – láska, strach a vakcíny, na niž přijede i režisérka Sonya Pemberton.