Absolventi mezinárodního studia jsou perspektivnější

Zkušenosti z multikulturního prostředí, lepší znalost cizího jazyka i výhodnější pozice na trhu práce. To jsou výhody, které přináší mezinárodní vysokoškolské vzdělávání, o něž je stále větší zájem. Vysoké školy proto expandují do zahraničí a zakládají tam své pobočky.

Podle aktuální studie celosvětové sítě poradenských společností KPMG Extending the campus se v letech 2000 až 2010 počet přihlášených studentů na mezinárodně vyučovaných oborech téměř zdvojnásobil, a to na 4,1 milionů. V meziročním pohybu jde o nárůst v průměru o 7,1 procentních bodů.

„K rostoucí expanzi vzdělávacích institucí do zahraničí přispěla ve velké míře i ekonomická krize. Kvůli ní se změnilo nejen firemní myšlení, ale i podmínky v plánování a vedení firem. Pro mezinárodní společnosti jsou aktuálně perspektivnější absolventi, kteří studovali v zahraničí, hovoří plynně dvěma či více cizími jazyky. Zkušenost z jiné země jim zároveň pomáhá rychleji se adaptovat na styl práce a multikulturní firemní prostředí,“ uvedla Hana Velíšková ze společnosti KPMG Česká republika.

Studenti mají na výběr z různých studijních programů

Sílící konkurence ze strany netradičních poskytovatelů vzdělávání je patrná zvláště ve vyspělých ekonomikách. Těmi jsou především instituce, jež nabízejí on-line studijní programy nebo dálkové studium, a to i v rámci vysokoškolských oborů. „Velkou výhodu mají školy anglického typu. Angličtina je světovým jazykem a její znalost se dnes u vysokoškoláků považuje za naprostou samozřejmost. Kromě sféry byznysu se běžně používá i ve vědě, technologiích, diplomacii a kultuře,“ upozornila Velíšková.

Z rostoucí poptávky po mezinárodním terciárním vzdělávání profitují nejen vzdělávací instituce, ale i jednotlivé ekonomiky. Podle publikace Education at a Glance 2012 je průměrný čistý přínos osoby s vysokoškolským vzděláváním v zemích OECD zhruba dva miliony korun. V České republice jde dokonce o 2,2 milionu korun.