Olomoučtí vědci vyvinuli chytrá hnojiva

Výzkumníci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) vyvinuli ve spolupráci s břeclavskou společností Fosfa unikátní hnojiva pro polní plodiny i plodovou zeleninu. Jejich součástí jsou originální deriváty cytokininů, tedy rostlinných hormonů, které se zatím v hnojivech výrazněji nevyužívají. Originálnost řešení potvrdil i Úřad průmyslového vlastnictví, který šest přípravků zapsal jako užitné vzory.

Pro komerčního partnera vědci již v minulosti připravili listová hnojiva, která získala průmyslovou ochranu před třemi lety. Výzkumníci se ale rozhodli jít dále a vytvořit takzvaná komplexní neboli chytrá hnojiva. Využili k tomu látku odvozenou od přírodního cytokininu.

O cytokininech je známo, že hrají důležitou roli v celé řadě procesů souvisejících s regulací růstu a vývoje rostlin. Jejich použití v hnojivech ale není časté. „Náš přípravek je ojedinělý v evropském a možná i světovém měřítku. Vytvořili jsme originální receptury a zhruba čtyři roky je testovali v polních pokusech,“ uvedl vědecký pracovník CRH a přírodovědecké fakulty Radoslav Koprna.

Šest variant pro různé využití

Zatímco většina listových hnojiv je univerzální, olomoučtí vědci připravili specifická hnojiva pro konkrétní plodiny. Hnojiva jsou určená pro podporu odnožování pšenice a ječmene, podporu tvorby zrna a růst klasu obilnin, větvení a zvýšení výnosu u řepky, pro výživu sladovnického jarního ječmene i na zvýšení růstu biomasy u silážní kukuřice.

Originální derivát cytokininu obohatil i hnojivo pro výživu plodové zeleniny, které v minulosti vyvinula firma Fosfa. Vznikl tak nový preparát, jenž se užívá ve formě zálivky. „Máme potvrzeno, že tento derivát má příznivý dopad na zvýšení výnosu plodové zeleniny v průměru o pět až deset procent. Testovali jsme to při obrovském počtu pokusů na paprikách, rajčatech, okurkách či brokolici,“ doplnil Koprna. Cytokininy u plodové zeleniny zvyšují například počet plodů či jejich objem, oddalují u rostlin stárnutí, u obilovin podporují tvorbu produktivních odnoží.

Ačkoliv je derivát vyrobený synteticky, je obdobou přírodní látky, a tudíž nezatěžuje přírodní prostředí. „Vůbec se to nedá srovnat s klasickými pesticidy,“ potvrdil Koprna.

Výsledku předcházely stovky pokusů

Cesta od počátku vývoje listových hnojiv a následného testování cytokininových derivátů k výsledným hnojivům trvala zhruba sedm let. V závěru ji podpořil projekt Technologické agentury ČR. Odborníci provedli stovky pokusných variant nejen v Olomouci, ale i na dalších pokusných stanicích a univerzitách.

„V současné době stojíme na startovací čáře k licencování výrobku a případně prodeji třetí firmě,“ uzavřel Koprna. Užitné vzory u přípravků chrání složení i výrobní postup. V porovnání s patentem je jejich získání rychlejší a podstatně levnější.