Blog

18.03.2013
09:11

Popularizace není bulvarizace

Cílem mé dnešní úvahy je otázka popularizace nebo chcete-li medializace, protože mi tyto pojmy poslední dobou tanou čím dál tím více na mysli. Popularizovat můžeme „někoho“ nebo „něco“. Zpravidla spolu tyto dva předměty popularizace úzce souvisí, ale nemusí to být pravidlem. Typ popularizace „někoho“ hojně využívají celebrity pofiderního charakteru a nástrojem jsou jim bulvární média jako výsledek kanalizace pseudonovinářského ega. Všiml jsem si (a není to ani nijak intelektuálně náročné), že mezi prostorem, který dopřává bulvár těmto „umělcům“ a jejich uměleckou kvalitou bývá...

10.03.2013
15:08

Dámy a pánové, milí kolegové, vážení hosté

Výročí naší fakulty bych chtěl využít především jako příležitost poděkovat všem, kteří přispěli k tomu, kde se dnes nacházíme. Naše fakulta je zcela jiná než ta, která tu před 60 lety vznikla v rámci vysoké školy pedagogické, velmi se liší od té, na které jsem před čtvrtstoletím vystudoval, a je též značně odlišná od té, jejíž padesátiny jsme oslavovali před 10 lety. Přesto je to pořád naše Přírodovědecká fakulta, ke které se – alespoň většinou – stále rádi a hrdě hlásíme.

Kam jsme se dostali, je především zásluhou těch, kteří tu byli před námi – a jejichž příspěvek k této...

25.02.2013
09:10

Otec a syn Daubrawové

Psal jsem ve svém předešlém blogu o dvou olomouckých „havlíčkolozích“ – jazykovědci Jaromíru Běličovi (1914–1977) a literárním vědci Jiřím Skaličkovi (1922–1997) a o edici Jaromíra Běliče Karel Havlíček Borovský: Básnické dílo, vydané v Národní knihovně roku 1953. Nalezneme zde mj. epigram týkající se tělesného trestání žáků učiteli:

PREPARANDA

Výklady kantora Doubravy
snadno chápe hned
každý žák, i třebas bez hlavy,
má-li jenom hřbet.  

K tomuto epigramu přičinil Jaromír Bělič následující komentář:

Preparanda (v rukopise Preperanda); otištěn v České včele 1844, č. 66.
Preparanda –...

18.02.2013
09:17

Hobbesiánský boj aneb vědec proti vědci?

Jako člen německé výzkumné nadace Alexandra von Humboldta dostávám pravidelně nadační časopis Humboldt Kosmos. V něm se kromě informací o tom, který Humboldtův stipendista opět obdržel Nobelovu cenu (do roku 2012 jich bylo 51), člověk dočte i o nejnovějších trendech v organizaci vědy, které dříve či později (obvykle v mírně degenerované formě) doputují i do česko-moravsko-slezské kotliny. Zpravidla však v okamžiku, kdy jsou ve světě již pomalu opouštěny. 

V posledním čísle zmíněného časopisu se českého akademického prostředí bytostně týká text Wolfganga Leiningera (TU Dortmund) v...